| |
Zde uvedené informace jsou výběrem ze zákona ČNR č. 133/1985 Sb. O
požární ochraně, z vyhlášky Ministerstva vnitra č.
246/2001 Sb.,
kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR o požární ochraně a z ČSN
73 0873.
Zákon ČNR č. 133/1985 Sb. O požární ochraně
|
ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb. a
novely zákona,
na níž se Parlament ČR usnesl 29. září 1994
|
(výběr) |
ČÁST PRVNÍ
POVINNOSTI ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY, PRÁVNICKÝCH A
FYZICKÝCH OSOB NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY
Oddíl první
Povinnosti ústředních orgánů státní správy,
právnických osob a fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost podle
zvláštních předpisů
§ 6
(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které provozují činnosti nebo
jsou vlastníky objektů se zvýšeným požárním nebezpečím, jsou povinny
prostřednictvím odborně způsobilé osoby zabezpečit posouzení požárního
nebezpečí z hlediska ohrožení osob a majetku a plnění dalších povinností na
úseku požární ochrany. Vymezení činností a objektů se zvýšeným požárním
nebezpečím je uvedeno v příloze tohoto zákona.
(2) Posouzení požárního nebezpečí obsahuje
a) zhodnocení možnosti vzniku a šíření požárů,
b) zhodnocení evakuace osob, zvířat a majetku,
c) stanovení způsobu účinné likvidace požárů,
d) návrh na opatření.
(3) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby předloží posouzení
požárního nebezpečí před zahájením jimi provozované činnosti a u objektů podle
odstavce 1 do 60 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o jejich kolaudaci ke
schválení orgánu vykonávajícímu státní požární dozor. Opatření stanovená na
základě schváleného posouzení požárního nebezpečí jsou právnické osoby a
podnikající fyzické osoby povinny dodržovat. Změní-li se charakter provozované
činnosti nebo charakter užívání objektu podle odstavce 1, zabezpečí právnická
osoba nebo podnikající fyzická osoba nové posouzení požárního nebezpečí.
(4) Odborně způsobilou osobou podle odstavce 1 se rozumějí znalci a znalecké
ústavy v základním oboru požární ochrany zapsaní v seznamu znalců a znaleckých
ústavů, vedeném krajskými soudy, a fyzické osoby, které jsou odborně způsobilé k
výkonu této činnosti (§ 11).
§ 6a
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou dále povinny
a) obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární
techniku, věcné prostředky požární ochrany, požární signalizaci, hasicí
zařízení a hasební látky se zřetelem na požární nebezpečí a udržovat je v
provozuschopném stavu; u vyhrazené požární techniky, věcných prostředků
požární ochrany a zařízení požární ochrany lze obstarávat, instalovat a
používat pouze schválené druhy,
b) udržovat volné únikové cesty a nástupní plochy a volný přístup k nouzovým
východům, k rozvodným zařízením elektrické energie a k uzávěrům vody a plynu v
objektech, které vlastní nebo užívají, a udržovat volné přístupy k prostředkům
požární ochrany,
c) oznamovat bez odkladu hasičskému záchrannému sboru okresu (okresnímu
operačnímu středisku) každý požár vzniklý v objektech, které vlastní nebo
užívají,
d) umožňovat orgánům vykonávajícím státní požární dozor nebo preventivní
požární kontrolu provedení kontroly zajištění požární ochrany a poskytovat jim
požadované podklady a informace; plnit ve stanovených lhůtách opatření uložená
orgány státního požárního dozoru,
e) označovat pracoviště, kde se vykonávají činnosti se zvýšeným požárním
nebezpečím, příkazy, zákazy a pokyny k ochraně před požáry a pravidelně
kontrolovat dodržování předpisů o požární ochraně a odstraňovat zjištěné
závady,
f) zajišťovat pravidelné čistění a kontrolu komínů, kouřovodů a spotřebičů
paliv v rozsahu a ve lhůtách stanovených právním předpisem a odstraňovat
zjištěné závady,
g) mít k dispozici požárnětechnické charakteristiky vyráběných, používaných,
zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů, nutných ke stanovení
preventivních opatření k ochraně života, zdraví a majetku; dodržovat návody a
technické podmínky výrobce nebo obchodní organizace vztahující se k požární
bezpečnosti,
h) informovat jednotky požární ochrany, určené k prvnímu zásahu, o rizikových
činnostech a požárně nebezpečných látkách a materiálech provozovaných nebo
nacházejících se v objektech, které vlastní nebo užívají.
§ 6b
Právní předpis stanoví
a) množství, druhy a způsob vybavení objektů právnické osoby nebo podnikající
fyzické osoby požární signalizací, hasicími zařízeními a dalšími věcnými
prostředky požární ochrany, jakož i jejich montáž, údržbu, opravy a kontrolu,
b) druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a
zařízení požární ochrany,
c) podrobnosti o způsobu posuzování požárního nebezpečí u právnických osob a
podnikajících fyzických osob,
d) podrobnosti o pravidelném čistění a kontrole komínů, kouřovodů a
spotřebičů paliv.
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 246/2001 Sb.,
|
kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR o
požární ochraně
|
(výběr) |
Část druhá
STANOVENÍ PODMÍNEK POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI
U PRÁVNICKÝCH OSOB A FYZICKÝCH OSOB
Oddíl první
Vybavení prostor právnických osob a podnikajících
fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně
bezpečnostními zařízeními
§ 2
Základní požadavky
(1) Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických
osob a fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost podle zvláštních
předpisů (dále jen "podnikající fyzické osoby") věcnými prostředky
požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními vyplývá z požárně
bezpečnostního řešení stavby, nebo z obdobné dokumentace, která je součástí
projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem podle zvláštního právního
předpisu nebo je stanoveno v jiném právním předpisu.
(2) Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických
osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany
a požárně bezpečnostními zařízeními stanovené podle odstavce 1 může být
rozšířeno (např. na základě schváleného posouzení požárního nebezpečí
nebo stanovení podmínek požární bezpečnosti).
(3) Druhy věcných prostředků požární ochrany se rozumí
a) hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné),
b) osobní ochranné prostředky,
c) prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové matrace, plachty
a záchranné tunely, žebříky, hydraulické vyprošťovací zařízení,
pneumatické vaky),
d) prostředky pro práci ve výškách, nad volnými hloubkami, na vodě, ve
vodě a pod hladinou,
e) prostředky pro práci s nebezpečnými látkami a pro dekontaminaci, analyzátory
plynů, kapalin a nebezpečných látek,
f) požární výzbroj, stejnokrojové a výstrojní součástky a doplňky,
g) spojovací a komunikační prostředky a technologie operačních středisek,
h) hasiva a příměsi do hasiv,
i) požární příslušenství,
j) přenosné zásahové prostředky (např. požární stříkačky, generátory,
ventilátory).
(4) Druhy požárně bezpečnostních zařízení se rozumí
a) zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární
signalizace, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci hořlavých
plynů a par, autonomní požární signalizace, ruční požárně poplachové
zařízení),
b) zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu (např. stabilní nebo
polostabilní hasicí zařízení, automatické protivýbuchové zařízení,
samočinné hasicí systémy),
c) zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru (např. zařízení
pro odvod kouře a tepla, zařízení přetlakové ventilace, kouřová klapka včetně
ovládacího mechanismu, kouřotěsné dveře, zařízení přirozeného odvětrání
kouře),
d) zařízení pro únik osob při požáru (např. požární nebo evakuační
výtah, nouzové osvětlení, nouzové sdělovací zařízení, funkční
vybavení dveří, bezpečnostní a výstražné zařízení),
e) zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární
vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst a požárních
výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně nástěnných
hydrantů, hadicových a hydrantových systémů, nezavodněné požární
potrubí),
f) zařízení pro omezení šíření požáru (např. požární klapka, požární
dveře a požární uzávěry otvorů včetně jejich funkčního vybavení,
systémy a prvky zajišťující zvýšení požární odolnosti stavebních
konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, vodní clony, požární
přepážky a ucpávky),
g) náhradní zdroje a prostředky určené k zajištění provozuschopnosti požárně
bezpečnostních zařízení, zdroje nebo zásoba hasebních látek u zařízení
pro potlačení požáru nebo výbuchu a zařízení pro zásobování požární
vodou, zdroje vody určené k hašení požárů.
(5) V prostorách a zařízeních právnických osob a podnikajících fyzických
osob, u nichž nebylo stanoveno množství, druhy a způsob vybavení věcnými
prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními podle
odstavce 1 nebo 2, popřípadě nelze-li toto prokázat, se zabezpečují a
instalují alespoň
a) na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží
objektu přenosné hasicí přístroje obsahující hasivo s celkovou hasicí
schopností nejméně 13 A (pro požáry látek v tuhém stavu, zejména
organického původu, jejichž hoření je obvykle provázeno žhnutím), nebo
b) na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží
objektu přenosné hasicí přístroje s celkovou hasicí schopností nejméně
70 B (pro požáry hořlavých kapalin nebo hořlavých látek přecházejících
do kapalného stavu), nebo
c) pokud nejsou na typových štítcích hasicích přístrojů uvedeny hodnoty
jejich hasicí schopnosti, jeden přenosný hasicí přístroj na každých započatých
200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu, přičemž jmenovité
množství náplně hasicího přístroje musí odpovídat nejméně některé z
těchto hodnot: 9 litrů vody, 6 litrů vodního roztoku pěnidla, 6 kg halonu
nebo jiného ekvivalentního hasiva, 6 kg hasicího prášku nebo 5 kg oxidu
uhličitého (CO2).
(6) V případech, kdy počet přenosných hasicích přístrojů odpovídá
požadavkům podle odstavce 5, ale hasicí přístroje nejsou dostupné pro
celou posuzovanou plochu (např. stavební rozdělení prostoru na více dispozičně
nepropojených místností) nebo nelze použít pouze jeden druh hasiva,
instaluje se nejméně jeden přenosný hasicí přístroj pro každý takto oddělený
prostor nebo nejméně jeden přenosný hasicí přístroj s potřebným druhem
hasiva.
§ 3
Umístění hasicích přístrojů
(1) Umístění hasicích přístrojů musí umožňovat jejich snadné a
rychlé použití.
(2) Hasicí přístroje se umísťují tak, aby byly snadno viditelné a volně
přístupné. Je-li to nezbytné (např. z provozních důvodů), lze hasicí přístroje
umístit i do skrytých prostor. V případech, kdy je omezena nebo ztížena
orientace osob z hlediska rozmístění hasicích přístrojů (např. v nepřehledných,
rozlehlých nebo skrytých prostorách) se k označení umístění hasicích přístrojů
použije příslušná požární značka9) umístěná na viditelném
místě.
(3) Hasicí přístroje se umísťují v místech, kde je nejvyšší pravděpodobnost
vzniku požáru nebo v jejich dosahu. Volba druhů a typů přenosných hasicích
přístrojů se provede v závislosti na charakteru předpokládaného požáru,
vyskytujících se hořlavých látkách nebo provozované činnosti; přitom
musí být vyloučeno, že bude v případě potřeby použit hasicí přístroj
s nevhodnou hasební látkou.
(4) Přenosné hasicí přístroje se umísťují na svislé stavební
konstrukci a v případě, že jsou k tomu konstrukčně přizpůsobeny, na
vodorovné stavební konstrukci. Rukojeť hasicího přístroje umístěného na
svislé stavební konstrukci musí být nejvýše 1,5 m nad podlahou. Hasicí přístroje
umístěné na podlaze nebo na jiné vodorovné stavební konstrukci musí být
vhodným způsobem zajištěny proti pádu.
(5) V dopravních prostředcích a na strojích se přenosné hasicí přístroje
umísťují tak, aby nemohly ohrozit bezpečnost osob.
§ 9
Hasicí přístroje
(1) Provozuschopnost hasicího přístroje se prokazuje dokladem o jeho
kontrole provedené podle podmínek stanovených touto vyhláškou, kontrolním
štítkem a plombou spouštěcí armatury.
(2) Kontrola hasicího přístroje se provádí v rozsahu a způsobem
stanoveným právními předpisy, normativními požadavky a průvodní
dokumentací výrobce po každém jeho použití nebo tehdy, vznikne-li
pochybnost o jeho provozuschopnosti (např. při mechanickém poškození) a
nejméně jednou za rok, pokud průvodní dokumentace výrobce, ověřená
projektová dokumentace nebo posouzení požárního nebezpečí pro některé případy
instalací (např. v chemicky agresivním prostředí) nestanoví lhůtu kratší.
První kontrola provozuschopnosti hasicího přístroje musí být provedena
nejdéle jeden rok před jeho instalací.
(3) Součástí údržby hasicích přístrojů je jejich periodická zkouška
a plnění.
(4) Součástí údržby hasicích přístrojů je jejich periodická zkouška
a plnění.
(5) Periodická zkouška, při které se provádí povrchová prohlídka,
kontrola značení, prohlídka vnitřku nádoby, zkouška pevnosti a těsnosti nádoby,
zkouška těsnosti spouštěcí armatury nebo ventilu a zkouška pojistného
ventilu, se vykonává u hasicích přístrojů
a) vodních a pěnových jednou za 3 roky,
b) ostatních jednou za 5 let.
(6) Osoba, která provedla kontrolu, údržbu nebo opravu, opatří hasicí přístroj
plombou spouštěcí armatury a trvale čitelným kontrolním štítkem tak, aby
byl viditelný při pohledu na instalovaný hasicí přístroj, nevylučuje-li
to konstrukční provedení hasicího přístroje. Kontrolní štítek nesmí
zasahovat do typového štítku a překrývat výrobní číslo hasicího přístroje.
(7) Na kontrolním štítku se vyznačuje měsíc a rok provedení úkonu
podle odstavce 6, termín příští kontroly nebo příští periodické zkoušky
a údaje, podle nichž lze identifikovat osobu, která úkon podle odstavce 6
provedla, a to jméno a příjmení této osoby, popřípadě u podnikatele údaj
o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním
čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj
o tomto zápisu; u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.
(8) Doklad o provedené kontrole, údržbě nebo opravách hasicích přístrojů
vždy obsahuje následující údaje:
a) údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání vlastníka
(uživatele) hasicího přístroje a identifikačním čísle; u osoby zapsané
v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; je-li
vlastníkem (uživatelem) hasicího přístroje fyzická osoba, také jméno, příjmení
a adresu trvalého pobytu této fyzické osoby,
b) adresu objektu, ve kterém byl hasicí přístroj instalován, není-li shodná
s adresou podle písmene a),
c) adresu objektu, ve kterém byl hasicí přístroj instalován, není-li shodná
s adresou podle písmene a),
d) datum provedení a další údaje o kontrole provozuschopnosti, údržbě
nebo opravě, jejím výsledku a vyjádření o provozuschopnosti hasicího přístroje,
e) potvrzení podle § 10 odst. 2, datum, jméno, příjmení a podpis osoby,
která kontrolu provozuschopnosti provedla, u podnikatele údaj o firmě, jménu
nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby
zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu;
u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.
(9) Osoba, která provádí kontrolu, údržbu nebo opravu, vyřadí z používání
hasicí přístroj
a) vadný, který nelze předepsaným způsobem opravit, nebo
b) ten, u něhož nelze bezpečně zjistit výrobní číslo a rok výroby, nebo
c) starší 20 let, s výjimkou hasicího přístroje CO2, který se
vyřazuje z používání, je-li starší 40 let.
Ten, kdo vyřadil hasicí přístroj z používání, vystaví jeho vlastníku
nebo uživateli doklad s uvedením důvodu vyřazení.
ČSN 73 0873
|
Požární bezpečnost staveb. Zásobování požární vodou
|
Jiné věcné prostředky se rozumí především požární hydranty. |
Provozní kontroly, tlakové zkoušky pro zásobování požární vodou
se provádí jednou ročně. |
K vnitřním hydrantovým systémům a k vnitřním výtokům z požárního
potrubí musí být trvale zajištěn volný přístup. |
Všechny hydrantové systémy musí být označeny tak, aby byl jednoznačně
zřejmý jejich účel. |
O tlakové zkoušce požárního potrubí se vypracuje zápis. |
Provedení výchozí kontroly zajišťuje dodavatel, který vypracuje písemný
záznam, kde uvede všechny kontrolované údaje. |
Základní vybavení požárního hydrantu tvoří : |
|
- hadice typu C, D |
|
- proudnice |
|
- hrdlové spojky (s tlakovým víčkem) |
Skříně opatřené zámkem musí mít zařízení pro nouzové otevření. |
|