úvod o družstvu služby kontakty střediska infodeska zpravodaje infosystém

Logo SBD NH

STANOVY

Stavebního bytového družstva Nová huť

Znění stanov platné ode dne 1.1.2014

Obsah


Nahoru Začátek stránky Úvod

Část I.

Základní ustanovení

Čl. 1

Firma: Stavební bytové družstvo Nová huť, zkratka SBD NH

Sídlo: Ostrava - Výškovice, Hýlova 26/40

Čl. 2

1) Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob, jehož hlavním posláním je opatřovat si společnou činností a společnými prostředky byty, hospodařit s nimi a tak se podílet na uspokojování svých bytových potřeb a tím i obecného zájmu.
2) Družstvo je právnickou osobou, vystupuje v právních vztazích svým jménem a za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem.

Nahoru Začátek stránky Úvod

Část II.

Činnost družstva

Čl. 3

Předmětem činnosti bytového družstva je zajišťování bytových potřeb svých členů a správa domů s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví jiných osob.

Družstvo zejména:

a) staví, popř. zabezpečuje výstavbu bytů v družstevních domech, jakož i výstavbu nebytových prostor, které pronajímá svým členům,
b) staví, popř. zabezpečuje výstavbu bytů a nebytových prostor do vlastnictví jiných osob,
c) přiděluje družstevní byty a nebytové prostory svým členům a uzavírá smlouvy o nájmu,
d) provádí, popř. zabezpečuje údržbu, opravy, rekonstrukci a modernizaci bytových a nebytových objektů a to pro své členy, tak i příp. pro jiné osoby,
e) poskytuje, popř. zabezpečuje plnění spojené s bydlením a to pro své členy, tak i příp. pro jiné osoby,
f) zprostředkování obchodu a služeb - služeb v oblasti stavebních prací.

Dalším předmětem činnosti (podnikání) družstva je:

g) automatizované zpracování dat,
h) poskytování software (smluvní prodej nebo vlastní),
i) činnost účetních poradců, vedení účetnictví,
j) montáž, opravy, údržba a revize vyhrazených elektrických zařízení,
k) správa nemovitostí na základě honoráře nebo kontraktu,
l) zámečnictví,
m) montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených zdvihacích zařízení,
n) montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených plynových zařízení a plnění nádob plyny,
o) výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely,
p) služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy u fyzických a právnických osob - práce a služby ekonomické povahy.

Nahoru Začátek stránky Úvod

Část III.

Členství v družstvu

Čl. 4

Za člena družstva může být přijata zletilá fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky. Nezletilá fyzická osoba se může stát členem družstva z důvodů uvedených v čl. 6, 17 a 55. Členem družstva nemůže být právnická osoba.

Čl. 5
Vznik členství a výše základního členského vkladu

1) Členství vzniká přijetím za člena na základě písemné členské přihlášky, převodem členství nebo jiným způsobem stanoveným zákonem. K přihlášce musí být připojeno potvrzení o zaplacení zápisného ve výši 200,- Kč a základního členského vkladu ve výši 500,- Kč.
2) Představenstvo je povinno rozhodnout o přihlášce nejpozději na první schůzi v měsíci následujícím po dni, kdy byla družstvu doručena. Toto rozhodnutí musí být členu doručeno doporučeným dopisem.
3) Družstvo vrátí zápisné a základní členský vklad občanu, kterého nepřijalo za člena, do třiceti dnů ode dne nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí.

Čl. 6
Přechod a převod členství

1) Smrtí člena přechází jeho členství v družstvu na dědice, kterému připadl členský vklad nebo základní členský vklad a členský podíl. Členem družstva se může z titulu dědění stát i fyzická osoba, která nemá na území České republiky trvalý pobyt.
2) Člen může převést svá práva a povinnosti s členstvím v družstvu na fyzickou osobu, která má trvalý pobyt na území České republiky.

Čl. 7
Společné členství manželů

1) Společné členství manželů v bytovém družstvu vzniká, jestliže je družstevní podíl součástí společného jmění manželů.
2) Společné členství manželů zaniká vypořádáním společného jmění manželů nebo marným uplynutím lhůty pro jeho vypořádání podle občanského zákoníku.
3) Ze společného členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Manželé jako společní členové mají jeden hlas.

Čl. 8

1) Vznikem společného členství manželů nezaniká to samostatné členství kteréhokoliv z nich, které se nepřeměnilo na jejich členství společné.
2) Existence společného členství manželů nevylučuje vznik samostatného členství kteréhokoliv z nich v tomtéž nebo jiném stavebním bytovém družstvu.

Čl. 9
Splynutí členství

1) Jestliže člen získá v tomtéž družstvu další členství, např. z důvodu dědění, převodem členských práv a povinností, sloučením družstev a převodem části majetku, vyzve družstvo člena, aby provedl některou z dispozic s členstvím podle čl. 17 a 18.
2) Z důvodů uvedených v odst. 1, splynou navzájem i společná členství manželů. Vznikem společného členství manželů nesplyne to samostatné členství kteréhokoliv z nich, které se nepřeměnilo na jejich společné členství.
3) Při splynutí členství podle odst. 1 a 2, platí délka nejstaršího členství. Členská práva a povinnosti z takto splynutého členství zůstávají členovi zachovány.

Čl. 10
Přeměna členství

K přeměně členství dochází v těchto případech:

a) společné členství manželů se mění na samostatné členství jednoho z bývalých manželů nebo na samostatné členství každého z nich v případě uvedeném v čl. 7 nebo čl. 24,
b) samostatné členství zůstavitele se v případě uvedeném v čl. 24 odst. 2 mění na samostatné členství (nebo společné členství) každého z dědiců jednotlivých členských podílů zůstavitele,
c) samostatné členství jednoho z manželů, společných nájemců družstevního bytu se výměnou družstevního bytu mění na společné členství manželů,
d) samostatné členství nájemce družstevního bytu se převodem členských práv a povinností na jednoho z manželů za trvání manželství mění na společné členství manželů.

Čl. 11
Rozdělení členství

K rozdělení členství dochází v případech rozdělení družstva nebo převodu části jeho majetku, jestliže člen nebo manželé - společní členové budou po jeho uskutečnění užívat nadále byt v jiném družstvu, než nebytový prostor.

Čl. 12
Členská práva a povinnosti

Člen družstva má právo zejména:

a) účastnit se osobně nebo prostřednictvím svého zákonného zástupce na jednání a rozhodování členské schůze samosprávy a prostřednictvím zvolených delegátů na jednání a rozhodování shromáždění delegátů,
b) být zvolen do orgánů družstva, má-li plnou způsobilost k právním úkonům,
c) účastnit se veškeré družstevní činnosti a požívat výhod, které družstvo svým členům poskytuje,
d) předkládat návrhy na zlepšení činnosti družstva, obracet se s podněty, připomínkami nebo stížnostmi, týkajícími se činnosti družstva k příslušným orgánům družstva a být o jejich vyřízení informován,
e) na uzavření smlouvy o nájmu bytu (nebytového prostoru) splatí-li další členský vklad na výzvu družstva a ve lhůtě jím stanovené. U svépomocné výstavby vzniká členu toto právo úhradou splatné peněžní částky dalšího členského vkladu a uzavřením písemné smlouvy o jiném plnění. Člen má právo na vydání rozhodnutí o uzavření smlouvy o nájmu bytu do třiceti dnů po vzniku práva na přidělení bytu,
f) na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru) na základě rozhodnutí o uzavření smlouvy o nájmu bytu (nebytového prostoru) vydaného příslušným orgánem družstva, na základě převodu členských práv a povinností nebo jejich částí a na základě dohody o výměně bytu,
g) na uzavření smlouvy o nájmu bytu (nebytového prostoru) určeného do vlastnictví zaplacením splatné peněžní částky dalšího členského vkladu a uzavřením písemné smlouvy o výstavbě,
h) na roční vyúčtování zaplacených zálohových úhrad za služby spojené s užíváním bytu (nebytového prostoru) a na vypořádání dle zásad schválených nejvyšším orgánem družstva,
i) družstvo je povinno převést byt do vlastnictví každého člena, který si o převod bytu do vlastnictví požádá, a to bez ohledu na termín, kdy o převedení bytu požádá.

Čl. 13

Člen družstva je povinen zejména:

a) dodržovat stanovy a plnit usnesení orgánů družstva,
b) uhradit zálohový další členský vklad, popřípadě doplatek dalšího členského vkladu ve stanovené výši a lhůtě,
c) platit nájemné a úhradu za plnění služeb poskytovaných s užíváním bytu (nebytového prostoru) nebo zálohy na ně,
d) hradit příspěvky na činnost družstva a hradit poplatky za úkony ve výši určené představenstvem,
e) chránit družstevní majetek, dodržovat domovní řád, provozní řád nebytových prostor, předpisy o požární ochraně a řádně užívat a udržovat byt, jakož i společné prostory a zařízení domu a řádně užívat plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru),
f) převzít byt (nebytový prostor), který je způsobilý k užívání na základě smlouvy o nájmu ve lhůtě stanovené družstvem nebo uhradit družstvu újmu, která vznikne opožděným převzetím bytu (nebytového prostoru),
g) umožnit pověřeným zástupcům družstva po předchozím oznámení zjištění technického stavu bytu (nebytového prostoru),
h) podílet se na úhradě ztráty družstva podle rozhodnutí shromáždění delegátů do výše, která nepřesáhne trojnásobek základního členského vkladu,
i) přispívat na úhradu schodku základní ekonomické jednotky střediska bytového hospodářství.

Čl. 14
Majetková účast člena družstva

1) Majetkovou účast člena v družstvu tvoří základní členský vklad, další členský vklad a případná další majetková účast člena na podnikání družstva.
2) Základní členský vklad je pro všechny členy družstva stejný a činí 500,- Kč. Po dobu trvání členství nemůže majetková účast člena v družstvu klesnout pod hodnotu základního členského vkladu.

Čl. 15
Další členský vklad

1) Dalším členským vkladem je majetková účast člena na družstevní výstavbě.
2) Zálohovou výši dalšího členského vkladu určí družstvo před zahájením družstevní výstavby tak, aby jeho výška kryla rozpočtem stanovené náklady připadající na byt nebytový prostor, který byl členovi přidělen, snížené o státní příspěvek poskytnutý na výstavbu, případně o jiné zdroje financování družstevní výstavby.
3) Člen je povinen zaplatit zálohový další členský vklad před zahájením výstavby ve výši a lhůtě stanovené družstvem. Toto peněžní případně jiné plnění je stanoveno ve výši připadající na družstevní byt nebo nebytový prostor, který má být členu předán do nájmu. Jiné než peněžní plnění na další členský vklad spočívá v hodnotě práce, příp. v hodnotě věcného plnění při svépomocné výstavbě. Rozsah této části dalšího členského vkladu je určen smlouvou o jiném plnění na další členský vklad, uzavřenou mezi družstvem a členem. Další členský vklad může mít formu nepeněžitého vkladu, o jehož způsobu ocenění rozhodne představenstvo družstva.
4) V případě nutnosti zvýšit zálohu na další členský vklad je člen povinný zvýšení dalšího členského vkladu uhradit ve výši, lhůtě a způsobem stanovenými družstvem.

Čl. 16
Další členský vklad uvolněného bytu

1) Před uzavřením nájemní smlouvy k uvolněnému bytu (nebytovému prostoru) určí družstvo výši dalšího členského vkladu následujícího nájemce částkou odpovídající hodnotě dalšího členského vkladu zvýšeného o částku do té doby splacené hodnoty úmoru úvěru (všech předcházejících členů) poskytnutého na družstevní výstavbu.
2) Případný rozdíl mezi výši dalšího členského vkladu určeného dle odst. 1 a výši dalšího členského vkladu zhodnoceného o členem splacenou část úmoru úvěru vyplaceného dosavadnímu nájemci se zúčtuje způsobem schváleným shromážděním delegátů.

Čl. 17
Převod členských práv a povinností - družstevního podílu

1) Převod práv a povinností spojených s členstvím v družstvu na základě dohody nepodléhá souhlasu orgánů družstva.
2) Členská práva a povinnosti spojená s členstvím přecházejí na nabyvatele ve vztahu k družstvu předložením smlouvy o převodu členství v družstvu nebo pozdějším dnem uvedeným v této smlouvě.
3) Tytéž účinky jako předložení smlouvy o převodu smlouvy nastávají, jakmile družstvo obdrží písemné oznámení dosavadního člena (společných členů) o převodu členství a písemný souhlas nabyvatele členství.
4) Je-li převádějící nájemcem družstevního bytu nebo garáže, případně garážového stání, je součástí práv nabyvatele členství i právo na uzavření nájemní smlouvy k tomuto bytu (garáži nebo garážovému stání), a to na stejnou dobu nájmu, jaká vyplývala z platné nájemní smlouvy o nájmu uzavřené mezi družstvem a převádějícím.
5) Převodem družstevního podílu, s nímž byl spojen nájem družstevního bytu nebo právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, dochází k převodu nájmu družstevního bytu, anebo převodu práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu včetně všech práv a povinností vůči bytovému družstvu, a to včetně všech dluhů převodce vůči bytovému družstvu a dluhů bytového družstva vůči převodci, které souvisejí s užíváním družstevního bytu převodcem, anebo s právem na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu za podmínek určených stanovami.
6) Převodce družstevního podílu ručí za dluhy, které jsou s družstevním podílem spojeny.
7) Spoluvlastnictví družstevního podílu je vyloučeno.
8) Zastavení družstevního podílu je vyloučeno.

Čl. 18
Převod části členských práv a povinností

1) Člen může převést část svých členských práv a povinností za podmínek uvedených v článku 17 na jiného člena téhož družstva v případech
a) kdy člen - uživatel družstevního bytu z důvodu dědění, sloučení družstev nebo převodu části majetku družstva získal právo na uzavření smlouvy o nájmu k jinému bytu v témže družstvu nebo právo takový byt užívat,
b) kdy člen - uživatel družstevního bytu získal právo na uzavření smlouvy o nájmu jiného bytu v družstvu,
c) kdy člen - uživatel družstevního bytu (nebytového prostoru) převádí část členských práv a povinností týkající se bytu (nebytového prostoru).
2) Předseda představenstva dá souhlas ke vzájemnému převodu části členských práv a povinností mezi členy téhož družstva v případech, kdy předmětem převodu jsou práva a povinnosti týkající se bytů, z nichž alespoň u jednoho dosud nevzniklo právo na uzavření nájemní smlouvy.
3) Rozhodnutí předsedy musí být členu doručeno do vlastních rukou.

Čl. 19
Odstoupení ze svépomocné výstavby

1) Člen může odstoupit od smlouvy o jiném plnění na další členský vklad. Odstoupením se ruší smlouva o jiném plnění na další členský vklad a členu zaniká právo na uzavření smlouvy o nájmu bytu (nebytového prostoru). Ostatní členská práva zůstávají členu zachována.
2) Družstvo může rozhodnutím předsedy představenstva na základě návrhu členské schůze samosprávy nebo na základě vlastního zjištění (s přihlédnutím k vyjádření členské schůze samosprávy) odstoupit od smlouvy o jiném plnění na další členský vklad, jestliže člen:
a) neplní přijaté závazky ze smlouvy o jiném plnění na další členský vklad,
b) trvale porušuje pracovní kázeň nebo vykazuje bez viny družstva neuspokojivé pracovní výsledky,
c) zavinil, že družstvu při svépomocné výstavbě vznikla značná škoda nebo podstatné zdržení výstavby.
3) O odstoupení družstva od smlouvy o jiném plnění na další členský vklad může předseda představenstva rozhodnout:
a) v případech uvedených v odst. 2 písm. a) a b) jen dal-li členu výstrahu doporučeným dopisem a člen ji v dané lhůtě nerespektoval,
b) v případě uvedeném v odst. 2 písm. c) jen vyzval-li člena doporučeným dopisem k náhradě způsobené škody a člen této výzvě v dané lhůtě nevyhověl.
4) Rozhodnutí předsedy představenstva o odstoupení od smlouvy o jiném plnění na další členský vklad musí být členu doručeno do vlastních rukou. Proti tomuto rozhodnutí může člen podat písemné odvolání. Odvolání má odkladný účinek.

Čl. 20

1) V důsledku zániku smlouvy o jiném plnění na další členský vklad při výstavbě svépomocí má člen nárok na vrácení peněžité části dalšího členského vkladu a na úhradu hodnoty jiného plnění na další členský vklad.
2) Nárok člena na vrácení peněžní částky dalšího členského vkladu, jakož i nárok na úhradu věcného plnění vzniká dnem následujícím po zániku smlouvy o jiném plnění na další členský vklad na základě oznámení člena nebo dnem následujícím po marném uplynutí lhůty k dodání odvolání proti rozhodnutí o zániku smlouvy o jiném plnění na další členský vklad anebo dnem následujícím po doručení rozhodnutí o zamítnutí odvolání.
3) Člen má nárok na vyúčtování hodnot osobního plnění do jednoho roku po finančním vypořádání stavby a na její úhradu do třiceti dní ode dne, kdy byl s vyúčtováním seznámen. Družstvo může tento nárok uspokojit i dříve, není-li pochyb o finančním výsledku příslušné stavby.
4) Při výplatě peněžní částky dalšího členského vkladu a hodnoty jiného plnění na další členský vklad má družstvo právo na započtení svých splatných pohledávek vůči členu.

Čl. 21
Zánik členství

Členství v družstvu zaniká:

a) dohodou,
b) vystoupením,
c) smrtí člena pokud jeho členství nepřejde na dědice,
d) vyloučením,
e) zánikem družstva likvidací,
f) prohlášením konkurzu na majetek člena,
g) zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku člena,
h) pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností,
i) vydáním exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností po právní moci usnesení o nařízení exekuce,
j) u právnické osoby jejím vstupem do likvidace nebo prohlášením konkurzu, popřípadě jejím zánikem,
k) pokud tak stanoví jiný právní předpis.

Čl. 22
Dohoda

1) Dohodne-li se družstvo a člen na skončení členství, končí členství sjednaným dnem.
2) Dohodu o skončení členství uzavírají družstvo a člen písemně. Jedno vyhotovení dohody o skončení členství vydá družstvo členovi.

Čl. 23
Vystoupení

1) Člen může z družstva vystoupit. členství zaniká uplynutím doby dvou měsíců. Tato doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemného oznámení člena o vystoupení z družstva.
2) Člen, který nesouhlasí s převodem svých členských práv a povinností na právního nástupce družstva, může z družstva vystoupit ke dni, kdy k tomuto převodu má dojít, když to oznámí představenstvu do jednoho týdne po usnesení shromáždění delegátů. Nárok na vypořádací podíl je povinný uhradit členovi, který z družstva vystoupil, právní nástupce družstva do jednoho měsíce ode dne, kdy na něho přešlo jmění družstva.
3) Oznámení o vystoupení může člen odvolat jen písemně a se souhlasem družstva.

Čl. 24
Úmrtí člena - přechod družstevního podílu

1) Na dědice družstevního podílu přechází nájem družstevního bytu nebo právo na uzavření smlouvy o nájmu včetně práv a povinností s tím spojených. Družstevní podíl, který byl ve společném jmění manželů, přechází na pozůstalého manžela.
2) Náleželi-li zůstaviteli dva nebo více členských podílů v jednom a témže družstvu, mohou jednotlivé členské podíly připadnout různým dědicům. Tím se zůstavitelovo členství v den jeho smrti přemění na dvě nebo více samostatných členství (popř. společných členství manželů) jednotlivých dědiců.

Čl. 25
Vyloučení

1) Člen může být z družstva vyloučen, jestliže závažným způsobem nebo opakovaně porušil své členské povinnosti, přestal splňovat podmínky pro členství nebo z jiných důležitých důvodů uvedených ve stanovách.
2) Člena bytového družstva nebo společné členy bytového družstva, s jejichž členstvím je spojen nájem družstevního bytu nebo společný nájem družstevního bytu, lze vyloučit z družstva:
a) poruší-li hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu,
b) byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný na družstvu nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt, anebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází.
3) Hrubým porušením povinností vyplývajících z nájmu je, jestliže člen družstva, který je nájemcem družstevního bytu:
a) nezaplatil nájemné a náklady na služby s užíváním bytu spojené ve výši odpovídající trojnásobku měsíčního nájemného a nákladů na služby,
b) poškozuje byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem,
c) způsobuje jinak závažné škody nebo obtíže družstvu jako pronajímateli bytu nebo osobám, které v domě bydlí,
d) užívá neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo dojednáno,
e) dá byt, ve kterém sám nebydlí nebo jeho část, třetí osobě do podnájmu bez písemného souhlasu družstva,
f) po předchozí písemné výzvě neumožní družstvu nebo jím pověřené osobě, aby provedlo instalaci a údržbu zařízení pro měření a regulaci tepla, teplé a studené vody nebo odpočet naměřených hodnot nebo prohlídku a revizi technického vybavení a zařízení bytu nebo jejich nezbytnou opravu nebo výměnu.
4) Rozhodnutí o vyloučení předchází písemná výstraha.
5) O udělení výstrahy rozhoduje představenstvo. Ve výstraze se uvede důvod jejího udělení a člen se upozorní na možnost vyloučení a vyzve se, aby s porušováním členských povinností přestal a následky porušení členských povinností odstranil. K tomu se členovi vždy poskytne přiměřená lhůta, nejméně však 30 dnů.
6) O vyloučení člena z družstva rozhoduje představenstvo.
7) O vyloučení nelze rozhodnout později než ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy se družstvo dozvědělo o důvodu vyloučení, nejpozději však ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy důvod vyloučení nastal.
8) Rozhodnutí o vyloučení musí mít písemnou formu. Rozhodnutí obsahuje i poučení o právu vylučovaného člena podat odůvodněné námitky k shromáždění delegátů ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení oznámení o vyloučení.
9) Rozhodnutí o vyloučení společných členů se samostatně doručuje každému z manželů. Každý ze společných členů má právo proti rozhodnutí vznést námitky i bez ohledu na vůli druhého manžela.
10) Členství vylučované osoby zaniká marným uplynutím lhůty pro podání námitek nebo dnem, kdy bylo vylučované osobě doručeno rozhodnutí shromáždění delegátů o zamítnutí námitek.
11) Proti rozhodnutí shromáždění delegátů o zamítnutí námitek může vylučovaná osoba podat ve lhůtě 3 měsíců ode dne doručení rozhodnutí návrh soudu na prohlášení rozhodnutí o vyloučení za neplatné.
12) Do doby uplynutí lhůty pro podání návrhu u soudu nebo do doby pravomocného skončení soudního řízení družstvo nemůže vůči členovi uplatnit žádná práva plynoucí ze zániku členství.
13) Rozhodnutí představenstva o vyloučení člena a rozhodnutí shromáždění delegátů o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí o vyloučení se vylučovanému členovi doručí doporučeným dopisem do vlastních rukou na adresu člena uvedenou v seznamu členů.
14) Zánikem členství v bytovém družstvu zaniká také právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, nebo nájem družstevního bytu.

Čl. 26
Likvidace družstva

Členství zaniká po zrušení družstva a ukončení jeho likvidace dnem výmazu družstva z obchodního rejstříku

Čl. 27
zrušen

Čl. 28
Majetkové vypořádání

1) Zánikem členství podle čl. 21 vzniká bývalému členu nebo jeho dědicům nárok na vypořádací podíl. Vypořádací podíl se rovná výplatě majetkové účasti dosavadního člena družstva. U nebydlícího člena se rovná výplatě základního členského vkladu. U nájemce družstevního bytu při zániku jeho členství se vypořádací podíl rovná výplatě základního členského vkladu, dalšího členského vkladu zhodnoceného o splacený úvěr (další členský vklad). Do vypořádacího podílu může případně patřit i další majetková účast člena na podnikání družstva. Vypořádací podíl nesmí být nižší, než kolik činí částka vyjadřující rozsah splněné vkladové povinnosti člena družstva.
2) Nárok na výplatu vypořádacího podílu vzniká uplynutím 3 měsíců po schválení roční účetní závěrky za rok, ve kterém členství zaniklo. Pokud to hospodářská situace dovoluje, může družstvo uspokojit tento nárok nebo jeho část již dříve.
3) Výplata dalšího členského vkladu (další členský vklad zvýšený o úmor úroku uhrazeného členem) je vázána vždy na uvolnění bytu (nebytového prostoru).
4) Zanikne-li nájemní poměr člena k družstvu bez zániku členství, vznikne členovi nárok na výplatu vypořádacího podílu, tj. dalšího členského vkladu zhodnoceného o splacený úvěr uplynutím 3 měsíců od schválení roční účetní uzávěrky za rok, ve kterém po zániku nájmu přestal byt užívat a vyklizený jej předal družstvu.
5) Kromě nároku na výplatu vypořádacího podílu nemá bývalý člen nebo jeho dědicové z důvodu zániku členství nárok na jakoukoliv jinou část majetku družstva.
6) Při výplatě vypořádacího podílu započte družstvo své splatné pohledávky vůči bývalému členu.
7) Zánikem členství v důsledku převodu práv a povinností, spojených s členstvím a nebo výměny bytu nevzniká dosavadnímu členovi vůči družstvu nárok na vypořádací podíl. Vzájemné nároky si účastníci převodu nebo výměny vypořádají mezi sebou.
8) Při převodu bytu do vlastnictví nájemce je součástí smlouvy o převodu vlastnictví vzájemné vypořádání prostředků určených na financování oprav a údržby budov, popřípadě domu a jednotky a dále prostředků tvořených ze zisku bytového hospodářství připadající na převáděnou jednotku.
9) Převodem bytu do vlastnictví nájemce zaniká nárok na vrácení dalšího členského vkladu připadajícího na převedenou jednotku a členství v družstvu. Členství v družstvu však nezaniká, jestliže majetková účast člena v družstvu snížena o hodnotu dalšího členského vkladu připadajícího na převedenou jednotku dosahuje alespoň výše základního členského vkladu (500,- Kč).
10) Vypořádací podíl se určí poměrem splaceného dalšího členského vkladu dosavadního člena násobeného počtem ukončených roků jeho členství k souhrnu splacených dalších členských vkladů všech členů násobených ukončenými roky jejich členství.
11) Pro určení vypořádacího podílu je rozhodný stav vlastního kapitálu družstva podle účetní závěrky za rok, v němž členství zaniklo. Při určování výše vypořádacího podílu se nepřihlíží ke kapitálu, jenž je v nedělitelném fondu, fondu družstevní výstavby, základnímu fondu a kapitálu, který tvoří dlouhodobou zálohu na opravy a údržbu bytového fondu a který je tvořen hodnotou pozemků, garáží, jejichž nájemcem je fyzická osoba - člen družstva a hodnotou nebytových prostor, vzniklých na základě rozhodnutí o změně užívání stavby nebo nebytových prostor, u nichž se na financování podíleli svými členskými vklady pouze nájemci bytů v budově. Rovněž se nepřihlíží k vkladům členů s kratším než ročním členstvím přede dnem, k němuž se řádná účetní závěrka sestavuje.

Čl. 29
Členská evidence

Družstvo vede seznam všech svých členů. Do seznamu se zapisuje kromě jména, bydliště a rodného čísla fyzické osoby jakož i výše jejího základního členského vkladu a výše dalšího členského vkladu, který splatila. V seznamu se bez zbytečného odkladu vyznačí všechny změny evidovaných skutečností. Představenstvo umožní každému, kdo prokáže právní zájem, aby do seznamu nahlédl. Člen družstva má právo do seznamu nahlížet a žádat vydání potvrzení o svém členství a obsahu zápisu v seznamu.


Nahoru Začátek stránky Úvod

Část IV.

Pořadníky a uzavírání smluv o nájmu bytů

Čl. 30
Sestavování pořadníků

Družstvo uzavírá se svými členy smlouvy o nájmu bytu (nebytového prostoru) podle pořadníku sestaveného podle délky členství. U svépomocné výstavby přihlédne též k potřebám stavby.

Čl. 31
Délka členství

1) Pro účely sestavování pořadníku se členu započítává délka členství od jeho vzniku, pokud dále není uvedeno jinak.
2) Délka členství člena, jemuž splynula členství, se pro účely sestavování pořadníku započítává z toho členství, v jehož rámci dosud nebyla uspokojena jeho bytová potřeba.
3) Délka členství člena, který v témže družstvu žádá o uzavření smlouvy o nájmu jiného bytu, než který užívá, nebo jiného nebytového prostoru, se pro účely sestavování pořadníku počítá ode dne doručení jeho žádosti o uzavření smlouvy o nájmu jiného bytu (nebytového prostoru).
4) Délka členství člena, který převodem části členských práv a povinností převedl na jiného člena téhož družstva právo užívat byt se pro účely zařazení do pořadníku počítá ode dne podání žádosti o uzavření smlouvy o nájmu jiného bytu.
5) Délka členství člena, který se stal nájemcem nebytového prostoru v případech uvedených v čl. 7 nebo čl. 24 se pro účely sestavování pořadníku pro uzavření smlouvy o nájmu bytu započítává ode dne přeměny členství.
6) Délka členství člena garážového družstva, jehož členství přešlo na stavební bytové družstvo v důsledku sloučení nebo rozdělení družstva se pro účely zařazení do pořadníku na uzavření smlouvy o nájmu bytu započítá ode dne převodu členství.
7) Délka členství člena, jemuž byl převeden byt do vlastnictví, se pro účely zařazení do pořadníku počítá ode dne registrace smlouvy o převodu vlastnictví.

Čl. 32

Družstvo sestavuje pořadníky podle druhu a forem výstavby, popřípadě podle obcí a lokalit.

Čl. 33

1) Pořadník pro uzavírání smluv o nájmu bytů a nebytových prostor (garáží) je průběžně aktualizován.
2) Aktualizaci pořadníku schvaluje představenstvo.
3) V případě nové bytové výstavby informuje o této skutečnosti družstvo všechny své členy vedené v pořadníku
4) Pořadník je kdykoli k nahlédnutí všem členům družstva.

Čl. 34
Uzavírání smluv o nájmu bytů

1) Smlouvy o nájmu bytů uzavírá předseda představenstva se členy podle jejich pořadí v pořadníku.
2) Mimo pořadník uzavírá předseda představenstva smlouvy o nájmu bytů na základě smlouvy o zajištění výstavby bytů a spolupráci při uzavírání smluv k těmto bytům.
3) Představenstvo může uzavřít smlouvu o nájmu bytu mimo pořadník v případech hodných zvláštního zřetele, zejména z důvodu důležitých potřeb bytového družstva. V jednom roce lze takto uzavřít nejvýše 10% z celkového počtu uzavíraných smluv o nájmu bytů podle pořadníku v příslušném kalendářním roce, nejméně na jeden byt.
4) Mimo pořadník může představenstvo uzavřít smlouvu o nájmu bytu se členem, jehož byt, který v družstvu užívá, se stal neobyvatelným, nebo byl-li člen družstva zbaven práva na uzavření smlouvy o nájmu bytu nebo práva na jeho užívání nesprávným postupem družstva. Představenstvo může na základě návrhu obecního úřadu uzavřít smlouvu o nájmu bytu mimo pořadník též v případech, kdy byt byl uvolněn vyklizením dosavadního nájemce do náhradního bytu (ubytování) poskytnutého tímto obecním úřadem.
5) Mimo pořadník může představenstvo na návrh výboru příslušné samosprávy uzavřít smlouvu o nájmu k uvolněnému bytu členu, který v témže družstevním domě již užívá byt nevyhovující jeho bytové potřebě, uzavřel-li člen s družstvem písemnou dohodu, že dosud užívaný byt družstvu vrátí.
6) Mimo pořadník uzavře představenstvo smlouvu o nájmu k uvolněnému bytu i v případech, kdy družstvo nesestavilo pořadník nebo členové v něm zařazeni byli již uspokojeni, popř. nemají o uzavření smlouvy o nájmu bytu zájem, a to podle délky členství.
7) Mimo pořadník může představenstvo uzavřít smlouvu o nájmu družstevního bytu se členem družstva v případech hodných zvláštního zřetele, zejména u bytů, jejichž nájemce – člen družstva byl z družstva vyloučen, a kdy byl byt uvolněn a dlužné nájemné uhrazeno.

Čl. 35

1) Před uzavřením smlouvy o nájmu bytu pověřený pracovník družstva vyzve písemně člena ke splacení dalšího členského vkladu podle čl. 15 a při uzavření smlouvy o nájmu uvolněného bytu podle čl. 16 popř. k uzavření smlouvy o jiném plnění na další členský vklad při výstavbě svépomocí. Lhůtu na zaplacení stanoví nejméně na 15 dnů od doručení výzvy do vlastních rukou.
2) Nesplatí-li člen ve stanovené lhůtě další členský vklad podle odst. 1 nebo odmítne-li písemně uzavření smlouvy o nájmu bytu anebo odmítne-li u svépomocné výstavby uzavřít smlouvu o jiném plnění, předseda představenstva a popř. představenstvo smlouvu o nájmu bytu neuzavře.

Čl. 36
Změna rozhodnutí o uzavření smlouvy o nájmu bytu

Předseda družstva může po dohodě se členem změnit své pravomocné rozhodnutí o uzavření smlouvy o nájmu družstevního družstevního bytu, jestliže nevzniklo právo na uzavření nájemní smlouvy. Nové uzavření smlouvy o nájmu bytu se považuje za realizaci původního pořadníku, popřípadě šlo-li o uzavření smlouvy o nájmu bytu mimo pořadník, za realizaci tohoto uzavření smlouvy o nájmu bytu.

Čl. 37
Zrušení rozhodnutí o uzavření smlouvy o nájmu bytu

1) Předseda představenstva zruší pravomocné rozhodnutí o uzavření smlouvy o nájmu bytu v případě odstoupení člena ze svépomocné výstavby podle čl. 19 Stanov.
2) Předseda představenstva může zrušit pravomocné rozhodnutí a uzavření smlouvy o nájmu bytu v případech kdy:
a) člen na výzvu předsedy neuhradil ve stanovené lhůtě doplatek dalšího členského vkladu podle čl. 15
b) člen odmítl převzít byt, který je způsobilý k užívání ve lhůtě stanovené představenstvem.
3) Rozhodnutí o zrušení právoplatného rozhodnutí o uzavření smlouvy o nájmu bytu musí být členu doručeno do vlastních rukou. Proti rozhodnutí podle odst. 2 se může člen odvolat. Odvolání má odkladný účinek.
4) V případě zrušení rozhodnutí podle odst. 1 vzniká členu nárok na majetkové vypořádání podle čl. 28.
5) V případě zrušení rozhodnutí podle odst. 2 vzniká členu nárok na vrácení zálohového dalšího členského vkladu. Tento nárok vzniká uplynutím dvou měsíců po nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo zrušeno rozhodnutí o uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu.

Čl. 38
Přenechání družstevního bytu (nebytového prostoru) do nájmu na určitou dobu

Předseda může smlouvou o nájmu přenechat družstevní byt (nebytový prostor) občanovi popř. právnické osobě, i když nepůjde o člena družstva v případě, kdy o byt (nebytový prostor) nemá zájem žádný z členů družstva. Stejně může předseda přenechat byt (nebytový prostor) tomu, kdo zabezpečuje provoz družstevního domu. V těchto případech nevzniká povinnost ke splacení dalšího členského vkladu podle čl. 15. Výše nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru) se určí ve smlouvě.


Nahoru Začátek stránky Úvod

Část V.

Nájem družstevního bytu (nebytového prostoru)

Čl. 39
Vznik nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru)

1) Nájem družstevního bytu (nebytového prostoru) vzniká smlouvou, kterou družstvo (pronajímatel) přenechává svému členu (nájemci) do užívání družstevní byt (nebytový prostor). Není-li doba nájmu dohodnuta, má se za to, že smlouva o nájmu byla uzavřena na dobu neurčitou.
2) Členu vznikne právo na uzavření nájemní smlouvy:
a) na základě rozhodnutí o uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu (nebytového prostoru), vydaného příslušným orgánem družstva,
b) převodem členských práv a povinností podle čl. 17 nebo převodem části členských práv a povinností podle čl. 18,
c) na základě dohody o výměně bytu,
d) na základě zdědění členského podílu.
3) Nájemní smlouva musí obsahovat označení bytu, jeho příslušenství, rozsah jejich užívání a způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo jejich výši. Nájemní smlouva musí mít písemnou formu.

Čl. 40
Práva a povinnosti člena družstva spojená s užíváním družstevního bytu

1) Nájemní smlouvu o nájmu družstevního bytu lze uzavřít za podmínek stanovených zákonem o obchodních společnostech a družstvech, popřípadě upravených ve stanovách bytového družstva. Totéž platí o právech a povinnostech nájemce a pronajímatele.
2) Člen družstva má právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu na dobu neurčitou, na jehož pořízení se on nebo jeho právní předchůdce podílel dalším členským vkladem, pokud splňuje ostatní podmínky podle zákona a stanov.
3) Členové, kteří jsou nájemci družstevního bytu, hradí v nájemném bytovému družstvu pouze účelně vynaložené náklady bytového družstva vzniklé při správě družstevních bytů, včetně nákladů na opravy, modernizace a rekonstrukce domů, ve kterých se nacházejí, a příspěvků na tvorbu dlouhodobého finančního zdroje na opravy a investice těchto družstevních bytů.
4) Členové, kteří jsou nájemci družstevního bytu, hradí dále úhradu za plnění (služby), které jsou s užíváním družstevního bytu spojené.
5) Specifikace účelně vynaložených nákladů a úhrady za plnění, které jsou s užíváním bytu spojené, je uvedena v čl. 47 stanov.
6) Člen družstva, který je nájemcem družstevního bytu, je povinen:
a) hradit nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši stanovené předsedou družstva a to vždy do 20. dne daného kalendářního měsíce, za které se nájemné a úhrada za plnění poskytovaná s užíváním bytu platí,
b) užívat byt řádným způsobem v souladu s dobrými mravy a pouze k účelu, k jakému bylo užívání bytu dojednáno,
c) umožnit po předchozí písemné výzvě družstvu nebo jím pověřené osobě aby provedlo instalaci a údržbu zařízení pro měření a regulaci tepla, teplé a studené vody nebo odpočet naměřených hodnot,
d) umožnit po předchozí písemné výzvě družstvu nebo jím pověřené osobě prohlídku a revizi nebo nezbytnou opravu technického vybavení a zařízení bytu,
e) dodržovat ustanovení směrnice družstva, která určuje způsob stanovení záloh za služby spojené s užíváním bytu, způsob rozúčtování záloh těchto služeb, sankce a reklamace vyúčtování záloh za služby.
7) Člen družstva je povinen umožnit provedení deratizace, dezinsekce a dezinfekce a jim obdobných zásahů v družstevním bytě a nebytovém prostoru v termínu stanoveném odbornou firmou pověřenou družstvem k provedení represivních či preventivních opatření.
8) S členem - nájemcem družstevního bytu a s manželi - společnými nájemci mohou na základě jejich práva v bytě bydlet jejich příbuzní v řadě přímé, sourozenci, zeť a snacha, jakož i osoby, které žijí s nájemci ve společné domácnosti. Počet těchto osob a jeho změnu je povinen člen - nájemce neprodleně oznámit družstvu.
9) Kromě práva užívat byt má člen nájemce družstevního bytu a na základě jeho práva i osoby, které s ním bydlí, právo užívat společné prostory a zařízení domu, jakož i požívat plnění, jejichž poskytování je spojeno s užíváním bytu.
10) Nájemci jsou povinni při výkonu svých práv dbát, aby v domě bylo vytvořeno prostředí zajišťující ostatním nájemcům výkon jejich práv.

Čl. 41

1) Družstvo je povinno zajistit členu - nájemci družstevního bytu plný a nerušený výkon jeho práv spojených s užíváním bytu. Zejména je povinno odevzdat mu byt ve stavu způsobilém pro řádné užívání, v tomto stavu jej udržovat a podle možností jej zlepšovat.
2) Opravy v bytě související s jeho užíváním (s výjimkou dále uvedených oprav) a náklady spojené s běžnou údržbou hradí nájemce. Nájemce dále hradí výměnu a opravy zařizovacích předmětů bytu (s výjimkou dále uvedených oprav a výměn). Družstvo hradí z vytvořené dlouhodobé zálohy na opravy a údržbu bytů následující opravy v bytě: opravy a výměny radiátorů, vstupních dveří, elektrických, vodoinstalačních, plynových a topných rozvodů až po uzavírací armatury nebo jističe a odbočky kanalizace pro jednotlivý byt, opravy balkónů a lodžií, opravy vnitřních částí oken včetně jejich nátěrů.
3) Na tvorbu dlouhodobé zálohy na opravy a údržbu bytů přispívají pouze nájemci bytů.
4) Opravy společných částí domu jako jsou např. základy včetně izolací, obvodové a nosné zdivo, střecha, vchod, schodiště, chodby, rozvody tepla a teplé vody, kanalizace, plynu, elektřiny vč. uzavíracích armatur nebo jističů pro jednotlivé byty, společná televizní anténa, vnější část garážových vrat, vnější části oken a vnější části vstupních dveří do bytu a opravy jiných společných částí, jsou hrazeny z dlouhodobé zálohy na opravy a údržbu společných částí domu. Na tvorbu dlouhodobé zálohy na opravy a údržbu společných částí domu přispívají nájemci i vlastníci bytů.
5) Pokud je dům rozdělen na jednotky, které vlastní více než jedna osoba, zajišťuje opravy společných částí domu správce, a to na základě rozhodnutí společenství vlastníků jednotek.

Čl. 42

1) Neplní-li družstvo svoji povinnost odstranit závady, které brání řádnému užívání bytu, nebo jimiž je výkon práva člena - nájemce družstevního bytu ohrožen, má člen právo po předchozím upozornění družstva závady odstranit v nezbytné míře a požadovat od něho náhradu účelně vynaložených nákladů. Právo na náhradu musí uplatnit u družstva bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců od odstranění závad.
2) Pokud je dům rozdělen na jednotky, které vlastní více než jedna osoba, vztahuje se ustanovení odst. 1) na správce.
3) Nepostará-li se člen - nájemce družstevního bytu o včasné provedení drobných oprav a běžnou údržbu u bytu, má družstvo právo učinit tak po předchozím upozornění člena na jeho náklad samo a požadovat od něj náhradu.

Čl. 43

1) Člen - nájemce družstevního bytu je povinen oznámit bez zbytečného odkladu družstvu (správci) potřebu těch oprav v bytě, které mají být hrazeny z dlouhodobé zálohy na opravy a údržbu bytů a z dlouhodobé zálohy na opravy a údržbu společných částí domu a umožnit jejich provedení, jinak odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti vznikla.
2) Nájemce je povinen po předchozí písemné výzvě umožnit pronajímateli nebo jim pověřené osobě, aby provedl instalaci a údržbu zařízení pro měření a regulaci tepla, teplé a studené vody, jakož i odečet naměřených hodnot. Stejně je povinen umožnit přístup k dalším technickým zařízením, pokud jsou součástí bytu a patří pronajímateli.

Čl. 44

Člen - nájemce družstevního bytu je povinen odstranit závady a poškození, které způsobil v domě sám nebo ti, kdo s ním bydlí. Nestane-li se tak, má družstvo právo po předchozím upozornění člena závady a poškození odstranit a požadovat od něho náhradu.

Čl. 45

Nájemce nesmí provádět stavební úpravy ani jinou podstatnou změnu v bytě bez souhlasu pronajímatele, a to ani na svůj náklad. V případě porušení této povinnosti je pronajímatel oprávněn požadovat, aby nájemce provedené úpravy a změny bez odkladu odstranil.

Čl. 46

Družstvo je oprávněno provádět stavební úpravy bytu a jiné podstatné změny v bytě pouze se souhlasem člena - nájemce družstevního bytu. Provádí-li družstvo takové úpravy na příkaz příslušného orgánu státní správy, je člen povinen jejich provedení umožnit, jinak odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti vznikla.

Čl. 47
Nájemné a úhrada za plnění poskytovaná s užíváním bytu

1) Člen - nájemce družstevního bytu je povinen platit nájemné družstevního bytu a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu.
2) Nájemné zahrnuje ekonomicky oprávněné náklady na dům, včetně tvorby rezerv k jejich úhradě, snížené o příjmy z nebytových prostor a o jiné zdaněné příjmy z domu, a to ve výši, o které rozhodne předseda družstva. Ekonomicky oprávněnými náklady jsou:
a) splátky dlouhodobého investičního úvěru, dalších investičních a provozních úvěrů a úroky z nich,
b) náklady na opravy a údržbu bytů a domu a jeho příslušenství a výdaje na technické zhodnocení domu,
c) náklady na správu družstva a domu,
d) náklady na pojištění domu,
e) daň z nemovitostí související s domem,
f) náklady spojené s užíváním pozemku věcně příslušejícího k domu,
g) ztráta z hospodaření družstva s domem vykázána za uplynulý rok, rozhodne-li tak shromáždění delegátů.
3) Celkové náklady domu se rozpočítají na jednotlivé byty takto:
a) splátky úvěrů a úroky z nich podle výše úvěru připadající na jednotlivý byt,
b) náklady na opravy nebo údržbu domu, popřípadě výdaje na technické zhodnocení domu, náklady na pojištění domu a případná ztráta z hospodaření družstva s domem vykázaná za uplynulý rok podle poměru rozdělovaných nákladů na jednotlivý byt k celkovým rozdělovaným nákladům vynaloženým na výstavbu domu,
c) daň z nemovitostí a náklady spojené s užíváním pozemku podle poměru užitkové plochy bytu k celkové užitkové ploše všech bytů v domě,
d) náklady na správu družstva a domu ve výši stanovené představenstvem.
4) Nájemné se platí měsíčně, nejpozději do 20. dne příslušného měsíce.
5) Úhrada za plnění poskytovaná s užíváním bytu (služby) zahrnuje ceny za ústřední (dálkové) vytápění a za dodávku teplé vody, úklid společných prostor v domě, užívání výtahu, dodávku vody z vodovodů a vodáren, odvádění odpadních vod kanalizacemi, užívání domovní prádelny, osvětlení společných prostor v domě, kontrolu a čistění komínů, odvoz splašků a čistění žump, popřípadě další služby, na nichž se družstvo z nájemcem, popřípadě vlastníkem bytu (dále jen "uživatel bytu") dohodne.
6) Ceny služeb se rozúčtují na jednotlivé uživatele bytů podle zvláštních předpisů, popřípadě rozhodnutí cenového orgánu.
7) Ceny služeb, pro které není stanoven způsob rozúčtování podle odstavce 6, se rozúčtují následovně:
a) užívání domovní prádelny, žehlírny a sušárny sazbami za jednu hodinu provozu nebo dohodnutou jednotku výkonu,
b) kontrolu a čistění komínů podle počtu využívaných vyústění do komína,
c) vybavení bytu společnou televizní anténou za jeden byt,
d) ostatní služby, zejména úklid společných prostor v domě, osvětlení společných prostor v domě, odvoz splašků a čistění žump a užívání výtahu podle rozhodnutí představenstva družstva.
8) Družstvo účtuje uživatelům bytů měsíční zálohy za jednotlivé druhy služeb ve výši stanovené předsedou družstva jako měsíční podíl z předpokládané roční ceny odvozené z cen podle odstavce 6 za uplynulý rok nebo poslední zúčtovací období nebo ceny odvozené z předpokládaných cen běžného roku, jestliže některé služby v uplynulém období nebyly placeny nebo poskytovány.
9) Zálohy za služby se platí měsíčně, nejpozději do 20. dne příslušného měsíce.
10) V průběhu roku je družstvo oprávněno po předchozím oznámení uživateli bytu změnit měsíční zálohy v míře odpovídající změně ceny služby nebo změně počtu členů domácnosti nebo jiných podmínek, za kterých se služba poskytuje, zejména při změně rozsahu nebo kvality služeb.
11) Skutečná výška cen a záloh za jednotlivé služby se zúčtuje vždy za kalendářní rok nejpozději s vyúčtováním otopného období. Zúčtování provede družstvo nejpozději do dvou měsíců poté, kdy mu bude známá skutečná výška cen služeb.
12) Družstvo na základě žádosti uživatele bytu doloží, že výše cen služeb odpovídá cenám podle odstavců 6 a 7 a dále, že je rovnoměrně rozpočítána na měsíční zálohy podle odstavce 8 a zúčtována podle odstavce 11.
13) Vyúčtováním zjištěný přeplatek podle odst. 11 družstvo členu uhradí nejpozději do dvou měsíců po vyúčtování. V téže době je člen povinen uhradit družstvu vyúčtováním zjištěný nedoplatek.
14) Nezaplatí-li člen - nájemce družstevního bytu nájemné a zálohu za plnění poskytovaná s užíváním bytu do pěti dnů po jejich splatnosti, je povinen zaplatit družstvu poplatek z prodlení.

Čl. 48

1) Člen - nájemce družstevního bytu má právo na přiměřenou slevu z nájemného, pokud družstvo přes jeho upozornění neodstraní v bytě nebo domě závadu, která podstatně nebo po delší dobu zhoršuje jejich užívání. Právo na přiměřenou slevu z nájemného má člen i tehdy, jestliže nebyla poskytována plnění spojená s užíváním bytu, nebo byla poskytována vadně, a jestliže užívání bytu se v důsledku toho zhoršilo.
2) Stejné právo má člen - nájemce družstevního bytu, jestliže stavebními úpravami v domě se podstatně nebo po delší dobu zhorší podmínky užívání bytu nebo domu.
3) Člen - nájemce družstevního bytu má právo na přiměřenou slevu z úhrady za plnění poskytována s užíváním bytu, pokud je družstvo řádně a včas neposkytuje.

Čl. 49

Právo na slevu z nájemného nebo z úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu je třeba uplatnit u družstva bez zbytečného odkladu. Právo zanikne nebylo-li uplatněno do šesti měsíců ode dne odstranění závad.

Čl. 50
Společný nájem družstevního bytu manžely

1) Společný nájem družstevního bytu může vzniknout jen mezi manžely.
2) Je-li s družstevním podílem, který je součástí společného jmění manželů, spojeno právo na uzavření nájemní smlouvy k družstevnímu bytu, jde o právo na uzavření smlouvy o společném nájmu manželů. Je-li s družstevním podílem, který je součástí společného jmění manželů, spojen nájem družstevního bytu, jde o společný nájem.
3) Přeměnilo-li se společné členství manželů na výlučné členství jednoho z manželů, nemá tato skutečnost vliv na společné nájemní právo.
4) Je-li jeden z manželů výlučným členem bytového družstva, mají oba manželé společné nájemní právo podle občanského zákoníku odvozené od práva nájmu manžela, který je výlučným členem družstva. Zanikne-li členství manžela, od jehož nájemního práva bylo společné nájemní právo odvozeno, zaniká také nájemní právo druhého manžela.

Čl. 51

Běžné záležitosti, týkající se společného nájmu družstevního bytu manžely, může vyřizovat každý z manželů. V ostatních případech je třeba souhlasu obou manželů, jinak je právní úkon neplatný. Z právních úkonů, týkajících se společného nájmu družstevního bytu, jsou oba manželé oprávněni i povinni společně a nerozdílně.

Čl. 52
zrušen

Čl. 53
zrušen

Čl. 54
Podnájem bytu (části bytu)

1) V případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem družstva. Žádost o udělení souhlasu k podnájmu i souhlas s podnájmem vyžadují písemnou formu. Dá-li nájemce byt nebo jeho část do podnájmu třetí osobě bez souhlasu družstva, je takové jednání považováno za hrubé porušení povinností vyplývajících z nájmu, podle čl. 25.
2) Po skončení podnájmu, podnájemce nemá právo na náhradní podnájem.

Čl. 55

1) Člen - nájemce družstevního bytu může uzavřít se souhlasem předsedy družstva dohodu o výměně bytu. Souhlas i dohoda musí mít písemnou formu a musí obsahovat dohodu účastníků výměny o převodu členských práv a povinností. Odepře-li družstvo bez závažných důvodů souhlas s výměnou bytu, může soud na návrh nájemce rozhodnutím nahradit projev vůle družstva.
2) Jestliže člen - nájemce družstevního i nebo nebytového prostoru vyměňuje odděleně pouze byt nebo nebytový prostor s občanem, který není členem družstva, orgán družstva dohodu neschválí, dokud se tento občan nestane členem družstva.
3) Jde-li o výměnu bytu v témže družstvu, nabývá dohoda platnosti dnem, kdy nabude právní moci rozhodnutí orgánu družstva o souhlasu s výměnou. Jde-li o výměnu bytu v různých družstvech nebo o výměnu bytu družstevního za byt nedružstevní, nabývá dohoda platnosti dnem, kdy bude dán souhlas posledním oprávněným pronajímatelem.

Čl. 56

1) Právo na splnění dohody o výměně bytů musí být uplatněno u soudu do tří měsíců ode dne, kdy byl s dohodou vysloven souhlas, jinak právo zanikne.
2) Nastanou-li dodatečně u některého z účastníků takové závažné okolnosti, že není možné splnění dohody na něm spravedlivě požadovat, může od dohody odstoupit, musí však tak učinit bez zbytečného odkladu. Povinnost k úhradě škody tím není dotčena.

Čl. 57
Zánik nájmu družstevního bytu

1) Nájem družstevního bytu zaniká:
a) se zánikem členství v družstvu,
b) převedením bytu do vlastnictví člena družstva.
2) převedením bytu do vlastnictví člena družstva.

Čl. 58
Bytové náhrady

1) Člen - nájemce družstevního bytu, jemuž zanikl nájemní poměr k bytu, není povinen se z bytu vystěhovat, dokud mu není zajištěna odpovídající bytová náhrada. I bez zajištění bytové náhrady je povinen se z bytu vystěhovat, jestliže mu není třeba podle rozhodnutí soudu poskytnout ani náhradní byt, ani náhradní ubytování.
2) Co se rozumí v konkrétních případech bytovou náhradou, stanovuje občanský zákoník.

Čl. 59

1) O nájmu nebytových prostor platí přiměřeně ustanovení o nájmu bytů.
2) Jde-li o nájem nebytových prostor, které jsou určeny k výkonu povolání jen jednoho z manželů, právo společného nájmu nevznikne.
3) Nájem a podnájem nebytových prostor postavených bez finanční účasti členů upravuje zvláštní předpis.

Čl. 60

1) Družstvo dbá, aby družstevní byty, se kterými hospodaří, byly řádně a účelně využívány k bytovým účelům.
2) Zjistí-li družstvo, že člen byt bez vážných důvodů neužívá popřípadě že užívá dva byty, vyzve člena, aby byt řádně užíval nebo provedl takové dispozice s bytem, které podle stanov jsou přípustné, nebo byt odevzdal družstvu. Nestane-li se tak, družstvo smlouvy o nájmu družstevního bytu vypoví.
3) Byt nebo jeho část může člen - nájemce družstevního bytu nebo členové jeho domácnosti dočasně používat i k jiným účelům než k bydlení, jen se souhlasem představenstva.

Čl. 61

1) Byt je možné sloučit se sousedním bytem (částí bytu) jen se souhlasem představenstva družstva.
2) Představenstvo povolí sloučení zejména tehdy, jestliže se tím dosáhne účelnějšího využití bytového prostoru členy domácnosti.

Čl. 62

1) Byt je možné rozdělit na dva nebo více samostatných bytů jen se souhlasem představenstva družstva.
2) Představenstvo družstva povolí rozdělení bytu zejména tehdy, jestliže se tím dosáhne účelnějšího využití bytového prostoru. Byt získaný rozdělením družstvo přiděluje podle pořadníku. Mimo pořadník přiděluje představenstvo družstva tento byt, jestliže k rozdělení bytu dojde na návrh člena - nájemce družstevního bytu ve prospěch příbuzného v přímé řadě, sourozence nebo jiných osob žijících s nájemcem ve společné domácnosti po dobu nejméně tří let, za předpokladu, že jsou členy družstva.

Čl. 63

1) Souhlas představenstva se sloučením nebo rozdělením bytu nenahrazuje povolení stavebního úřadu, které je nutné podle zvláštních předpisů.
2) V souvislosti se sloučením nebo rozdělením bytu představenstvo družstva současně přerozdělí náklady a zdroje financování sloučených nebo rozdělených bytů a určí výšku dalších členských vkladů a zůstatek nesplaceného investičního úvěru připadajících na příslušné byty.

Nahoru Začátek stránky Úvod

Část VI.

Orgány družstva

Čl. 64

Orgány družstva jsou:

a) shromáždění delegátů,
b) představenstvo,
c) kontrolní komise,
d) předseda družstva,
e) členská schůze samosprávy,
f) výbor samosprávy.

Čl. 65

Do orgánů družstva, s výjimkou členské schůze samosprávy, mohou být voleni jen členové družstva starší 18 let a zástupci právnických osob, které jsou členy družstva.

Čl. 66

1) Orgány družstva mohou jednat jen o záležitostech, které podle stanov družstva a zákona spadají do jejich působnosti.
2) Kolektivní orgány družstva rozhodují na základě řádného svolání všech členů orgánů.
3) Kolektivní orgány družstva jsou způsobilé se usnášet, jen je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů, pokud stanovy neurčují jinak. Usnesení je přijato, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina přítomných, pokud stanovy a zákon neurčují jinak.

Čl. 67

1) Funkční období členů orgánů družstva činí pět let. Funkční období členů voleného orgánu končí všem jeho členům stejně; to platí i pro delegáty.
2) Členové orgánu družstva mohou být voleni opětovně.

Čl. 68

1) Členové orgánu družstva jsou povinni vykonávat své funkce svědomitě, plnit svěřené úkoly a dodržovat obecně závazné právní předpisy a stanovy. Pokud při výkonu funkce způsobí družstvu škodu, odpovídají za ni v rozsahu stanoveném zákonem.
2) Nároky družstva z odpovědnosti členů orgánů družstva za škodu uplatňuje představenstvo. Vůči členům představenstva uplatňuje nároky družstva kontrolní komise prostřednictvím jí určeného člena.
3) Tyto nároky družstva mohou být uplatněny u soudu jen s předchozím souhlasem shromáždění delegátů. Shromáždění delegátů může schválit i smír v této věci.

Čl. 69

1) Neplní-li člen voleného orgánu řádně svoji funkci, může jej před uplynutím funkčního období odvolat orgán, který jej zvolil a povolat dnem účinnosti odvolání náhradníka podle stanoveného pořadí.
2) Člen družstva, který je do své funkce zvolen, může s funkce odstoupit, je však povinen to oznámit orgánu, jehož je členem. Jeho funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal orgán, jehož je členem. Příslušný orgán musí projednat odstoupení na svém nejbližším zasedání poté, kdy se o odstoupení dozvěděl, nejdéle však do tří měsíců. Po marném uplynutí této lhůty se odstoupení pokládá za projednané.
3) Zvolení náhradníci orgánů členů družstva nastupují na místo odstoupivšího člena dnem účinností odstoupení podle stanoveného pořadí.
4) Není-li náhradník zvolen, může představenstvo nebo kontrolní komise, pokud jejich počet členů neklesl pod polovinu jmenovat náhradní členy do příštího shromáždění delegátů. Náhradní člen má práva a povinnosti řádného člena.
5) Ustanovení odst. 2, 3, 4 platí i v případě, že členství v orgánu zanikne smrtí.
6) Členům orgánů družstva může být za výkon funkce přiznána odměna podle zásad stanovených shromážděním delegátů.

Čl. 70

1) Funkce člena představenstva a člena kontrolní komise jsou vzájemně neslučitelné.
2) Členové představenstva a kontrolní komise družstva, prokuristé a ředitel nesmějí být podnikateli ani členy statutárních a dozorčích orgánů právnických osob s obdobným předmětem činnosti.

Čl. 71

1) Každému členu družstva i každému členu orgánu družstva náleží jeden hlas.
2) V orgánech družstva se hlasuje veřejně. V jednotlivých případech se může jednající orgán usnést na hlasování tajném.

Čl. 72

1) Orgány družstva jednají o záležitostech, které byly uvedeny ve schváleném pořadu jednání, popř. o záležitostech, o jejichž projednání se orgán dodatečně usnesl.
2) Jednání orgánů spočívá v přednesení podnětu k jednání, v rozpravě a zpravidla je zakončeno usnesením. Jednání je třeba vést tak, aby byl zajištěn skutečný stav věci.

Čl. 73

1) O průběhu jednání všech orgánů družstva se pořizuje zápis, který musí obsahovat:
a) datum a místo jednání schůze,
b) přijatá usnesení,
c) výsledky hlasování,
d) nepřijaté námitky členů, kteří požádali o jejich zaprotokolování.
2) Přílohu zápisu tvoří seznam účastníků jednání, pozvánka na jednání a podklady, které byly přiloženy k projednávaným bodům.
3) Každý člen má právo vyžádat si zápis a jeho přílohy k prohlédnutí.
4) Podrobnosti o postupu orgánů družstva při volbách a odvolání, o jednání, rozhodování a ověřování zápisu upravuje jednací řád, který schvaluje shromáždění delegátů.

Čl. 74
Shromáždění delegátů

1) Shromáždění delegátů je nejvyšším orgánem družstva, kde uplatňují členové své právo řídit záležitosti družstva, kontrolovat činnost družstva a jeho orgánů. Shromáždění delegátů plní v plném rozsahu působnost členské schůze.
2) Do působnosti shromáždění delegátů patří:
a) měnit stanovy, nedochází-li k jejich změně na základě jiné právní skutečnosti,
b) volit a odvolávat členy a náhradníky členů představenstva a kontrolní komise, ledaže jiný právní předpis stanoví, že jednoho nebo více členů kontrolní komise volí zaměstnanci družstva,
c) určovat výši odměny představenstva, kontrolní komise a členů jiných orgánů družstva zřízených stanovami, pokud je oprávněno podle stanov tyto orgány nebo jejich členy volit a odvolávat,
d) schvalovat řádnou, mimořádnou nebo konsolidovanou účetní závěrku, popřípadě mezitímní účetní závěrku,
e) schvalovat smlouvu o výkonu funkce uzavíranou s členem představenstva a členem kontrolní komise,
f) rozhodovat o námitkách člena proti rozhodnutí o jeho vyloučení,
g) rozhodovat o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty,
h) rozhodovat o uhrazovací povinnosti,
i) rozhodovat o použití rezervního fondu,
j) rozhodovat o vydání dluhopisů,
k) schvalovat převod nebo zastavení závodu nebo takové jeho části, která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti družstva,
l) rozhodovat o přeměně družstva,
m) schvalovat smlouvu o tichém společenství a její změnu a zrušení,
n) schvalovat smlouvu o dalším členském vkladu a její změnu a zrušení,
o) rozhodovat o zrušení družstva s likvidací,
p) volit a odvolávat likvidátora a rozhodovat o jeho odměně,
q) schvalovat zprávu likvidátora o naložení s likvidačním zůstatkem,
r) rozhodovat o dalších otázkách, které zákon nebo stanovy svěřují do jeho působnosti.
3) Shromáždění delegátů si může vyhradit do své působnosti rozhodování i o dalších otázkách, které tento zákon ani stanovy do její působnosti nesvěřují; to neplatí, jestliže se jedná o záležitosti svěřené zákonem do působnosti představenstva nebo kontrolní komise družstva.
4) Jestliže si shromáždění delegátů vyhradí rozhodování o určité záležitosti do své působnosti, nemůže být o této záležitosti rozhodováno na témže shromáždění delegátů, na kterém si shromáždění delegátů rozhodování o určité záležitosti vyhradilo, ledaže jsou na shromáždění delegátů přítomni všichni delegáti a všichni souhlasí s tím, že se bude tato věc projednávat na tomto shromáždění delegátů.
5) Jestliže má být přijato usnesení shromáždění delegátů o některé ze záležitostí, uvedených v odstavci 2) písm. h), j), l), o), je shromáždění delegátů schopno se usnášet, pokud jsou přítomni delegáti, kteří zastupují alespoň dvě třetiny členů družstva, a usnesení musí být přijato delegáty, kteří zastupují alespoň dvě třetiny členů zastoupených na shromáždění.

Čl. 75
Svolání shromáždění delegátů

1) Jednání shromáždění delegátů družstva svolává představenstvo podle potřeby, nejméně jednou ročně.
2) Představenstvo svolá shromáždění delegátů, jestliže jej o to požádala kontrolní komise nebo 10% zvolených delegátů.
3) Na žádost orgánu nebo delegátů oprávněných požadovat svolání shromáždění delegátů zařadí představenstvo jimi určenou záležitost do programu jednání shromáždění delegátů. Jestliže je tato žádost doručena až po odeslání pozvánky, informuje o tom představenstvo delegáty přítomné na svolaném shromáždění delegátů. Program shromáždění delegátů nelze po odeslání pozvánek delegátům měnit.
4) Jestliže má shromáždění delegátů rozhodnout o otázce, která se přímo dotýká oprávněných zájmů člena, zejména má-li být rozhodováno o námitkách člena proti rozhodnutí o jeho vyloučení, pozve se tento člen na shromáždění delegátů písemnou pozvánkou zaslanou mu na adresu bydliště nebo sídla uvedenou v seznamu členů; tento člen má právo zúčastnit se shromáždění delegátů v části, která se ho týká. Požádá-li tento člen o slovo před hlasováním delegátů v záležitosti, která se ho týká, umožní se mu vyjádřit se, zejména se mu umožní obrana proti návrhu na zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí o vyloučení.
5) Představenstvo oznámí svolání shromáždění delegátů písemnou pozvánkou zaslanou všem delegátům na adresu bydliště delegáta, uvedenou v seznamu delegátů ve lhůtě 20 dnů před konáním shromáždění a uveřejní pozvánku na informační desce družstva. Pozvánka obsahuje alespoň:
a) firmu a sídlo družstva,
b) místo a dobu zahájení shromáždění delegátů,
c) označení, zda se svolává shromáždění delegátů nebo náhradní shromáždění delegátů,
d) program shromáždění delegátů.
K pozvánce se přikládají veškeré podklady k jednotlivým záležitostem programu shromáždění delegátů. Družstvo informuje své členy o možnosti seznámit se se všemi podklady k jednotlivým záležitostem programu shromáždění delegátů.
6) Na shromáždění delegátů musí být pozváni všichni zvoleni delegáti. Členové představenstva a kontrolní komise se shromáždění delegátů účastní z titulu své funkce.
7) Při hlasování má každý delegát jeden hlas.

Čl. 75a
Jednání shromáždění delegátů

1) Každý člen má právo na vydání kopie zápisu o průběhu shromáždění delegátů, všech jeho příloh a podkladů poskytnutých delegátům. Člen je povinen uhradit družstvu účelně vynaložené náklady spojené s jejím pořízením.
2) Výsledky jednání a všechna přijatá usnesení v úplném znění uveřejní představenstvo bez zbytečného odkladu oznámením vyvěšením nejméně po dobu 60 dnů ode dne konání shromáždění delegátů na informační desce družstva.

Čl. 76
Náhradní shromáždění delegátů

Není-li shromáždění delegátů schopno se usnášet, svolá ten, kdo svolal původní shromáždění delegátů, je-li to stále potřebné, bez zbytečného odkladu, náhradní shromáždění delegátů se stejným programem, a to stejným způsobem jako původní shromáždění delegátů a samostatnou pozvánkou. Náhradní shromáždění delegátů je schopné se usnášet, je-li přítomno alespoň 10 % všech zvolených delegátů.

Čl. 77
Neplatnost usnesení shromáždění delegátů

1) Každý delegát, likvidátor, člen představenstva nebo člen kontrolní komise se může dovolávat neplatnosti usnesení shromáždění delegátů podle ustanovení občanského zákoníku, upravujících neplatnost usnesení členské schůze pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami.
2) Nebylo-li právo podle odstavce 1 uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze platnost usnesení shromáždění delegátů již přezkoumávat, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak.
3) Právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.

Čl. 78
Představenstvo

1) Představenstvo je výkonným a statutárním orgánem družstva, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, pokud nejsou zákonem, stanovami nebo rozhodnutím shromáždění delegátů vyhrazeny jinému orgánu. Za svou činnost odpovídá shromáždění delegátů družstva.
2) Představenstvo plní usnesení shromáždění delegátů, pravidelně mu podává zprávy o své činnosti a o činnosti družstva, svolává a připravuje jeho jednání.
3) Představenstvo má 9 členů. Členem představenstva nemůže být člen jiné právnické osoby s obdobným předmětem činnosti, jaké má družstvo.
4) Představenstvo se volí z členů družstva tak, aby členové představenstva nebyli mezi sebou nebo se členy kontrolní komise manžely, příbuznými v řadě přímé nebo sourozenci.
5) Představenstvo volí ze svých členů předsedu družstva (představenstva), dále jen "předseda" - popř. místopředsedu (místopředsedy).
6) Představenstvo se schází podle potřeby, zpravidla jednou za měsíc. Musí se sejít do 10 dnů od doručení podnětu kontrolní komise, jestliže na její výzvu nedošlo k nápravě nedostatků.
7) Představenstvo rozhoduje o rozsahu příslušenství družstevního bytu (nebytového prostoru).
8) V případě smrti člena představenstva, odstoupení z funkce, odvolání nebo jiného ukončení jeho funkce zvolí nejbližší shromáždění delegátů nového člena představenstva. Nebude-li z důvodu uvedeného ve větě první představenstvo schopno plnit své funkce, jmenuje chybějící členy soud na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem, a to až na dobu, než bude řádně zvolen chybějící člen nebo členové; jinak může soud i bez návrhu družstvo zrušit a nařídit jeho likvidaci.
9) Představenstvo, jehož počet neklesl pod polovinu, může jmenovat náhradní členy do příštího shromáždění delegátů.

Čl. 79

1) Představenstvo je oprávněno jednat jménem družstva navenek ve všech věcech. Jménem představenstva jedná předseda a v době jeho nepřítomnosti nebo zaneprázdnění místopředseda nebo jiný člen představenstva v pořadí stanoveném představenstvem.
2) Právní úkony představenstva, pro které je předepsaná písemná forma, podepisuje za družstvo předseda (popřípadě místopředseda) a další člen představenstva.
3) Členové nebo pracovníci družstva jsou oprávněni činit jménem družstva právní úkony nutné ke splnění uložených pracovních úkolů pouze tehdy, kdy je to stanoveno organizačním řádem nebo je to v obchodním styku obvyklé.
4) Představenstvo může na základě písemné plné moci pověřit zastupováním družstva i jiné občany a organizace.

Čl. 80

1) Schůzi představenstva svolává a řídí předseda (místopředseda), popř. pověřený člen představenstva.
2) Jednotlivé záležitosti předložené k projednání uvádí a odůvodňuje zpravidla ten, kdo je předkládá, přičemž současně předkládá i návrh usnesení.

Čl. 81
Předseda družstva

1) Předseda je orgánem družstva. Jemu přísluší:
a) organizovat a řídit jednání a práci představenstva,
b) rozhodovat o bytových otázkách v rozsahu určeném ve stanovách,
c) řídit běžnou činnost družstva (pokud je pracovníkem družstva).
2) Za výkon funkce odpovídá předseda představenstvu.

Čl. 82
Organizování práce představenstva

V této činnosti předseda družstva:

a) svolává a vede schůze představenstva a navrhuje program jeho jednání,
b) organizuje přípravu schůzí představenstva, rozhoduje o přizvání dalších účastníků jednání,
c) jedná jménem představenstva navenek ve všech věcech družstva,
d) podepisuje s dalším členem představenstva právní úkony, pro které je předepsána písemná forma.

Čl. 83
Rozhodování o bytových otázkách

1) V této činnosti předseda:
a) podle schválených pořadníků v souladu s ustanovením čl. 34 uzavírá smlouvy o nájmu družstevních bytů (nebytových prostor),
b) mimo pořadník uzavírá smlouvy o nájmu bytů určených ke stabilizaci podle uzavřených smluv,
c) v souladu s ustanovením čl. 36 a 37 rozhoduje o změně nebo zrušení rozhodnutí o uzavření smlouvy o nájmu bytu,
d) uzavírá se členy - účastníky svépomocné výstavby družstevních bytů (nebytových prostor) smlouvy o jiném plnění na další členský vklad. Ve spolupráci s výborem samosprávy vyhodnocuje celkové plnění smluv o jiném plnění na další členský vklad jednotlivých členů,
e) rozhoduje o výši nájemného a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru),
f) dává souhlas ke smlouvě o podnájmu bytu (části bytu) podle ustanovení čl. 54,
g) dává souhlas k dohodám o výměně bytu podle čl. 55 a 56,
h) uzavírá se členem - nájemcem družstevního bytu (nebytového prostoru) dohodu o zániku nájmu družstevního bytu podle ustanovení čl. 57,
i) uzavírá smlouvy o přenechání družstevního bytu (nebytového prostoru) do nájmu na určitou dobu podle čl. 38,
j) uzavírá smlouvy o nájmu bytu (nebytového prostoru).
2) O žádosti členů rozhoduje předseda nejpozději do třiceti dnů od jejich podání.
3) O své činnosti podle odst. 1 informuje předseda představenstvo.

Čl. 84
Řízení běžné činnosti družstva

1) Běžnou činnost družstva organizuje a řídí ředitel družstva, který je jmenovaný a odvolávaný představenstvem.
2) Vztahy mezi představenstvem a ředitelem v oblasti výkonu pravomocí a kompetencí upravuje organizační řád družstva, schvalovaný jeho představenstvem.

Čl. 85
Kontrolní komise

1) Kontrolní komise je oprávněna kontrolovat veškerou činnost družstva a projednávat stížnosti členů družstva.
2) Kontrolní komise dává písemné stanovisko ke každé účetní závěrce, k návrhu na rozdělení zisku nebo úhradě ztráty družstva a k návrhu na rozhodnutí o uhrazovací povinnosti členů.
3) Kontrolní komise je oprávněna vyžadovat od představenstva, předsedy nebo ředitele družstva jakékoliv informace o hospodaření družstva. Představenstvo je povinno bez zbytečného odkladu oznámit kontrolní komisi všechny skutečnosti, které mohou mít závažné důsledky v hospodaření nebo postavení družstva a jeho členů.
4) Na zjištěné nedostatky upozorňuje kontrolní komise představenstvo a vyžaduje zjednání nápravy.
5) K jednotlivým úkonům může kontrolní komise pověřit jednoho nebo více členů, kteří v této věci mají oprávnění žádat informace v rozsahu oprávnění kontrolní komise.
6) Pověření členové kontrolní komise se mohou zúčastňovat jednání všech orgánů družstva.

Čl. 86

1) Kontrolní komise má pět členů. Členem kontrolní komise nemůže být člen jiné právnické osoby s obdobným předmětem činnosti, jaké má družstvo.
2) Kontrolní komise se volí z členů družstva tak, aby její členové nebyli mezi sebou nebo se členy představenstva manžely, příbuznými v řadě přímé nebo sourozenci. Členy kontrolní komise nemohou být členové představenstva ani pracovníci družstva.
3) Kontrolní komise volí ze svých členů předsedu a místopředsedu, o způsobu volby rozhoduje komise.
4) Kontrolní komise odpovídá za svou činnost shromáždění delegátů a podává mu zprávy o své činnosti. Na ostatních orgánech družstva je nezávislá.
5) V případě zániku funkce člena kontrolní komise voleného shromážděním delegátů zvolí nejbližší shromáždění delegátů nového člena kontrolní komise.
6) Kontrolní komise, jejíž počet členů neklesl pod polovinu, může jmenovat náhradní členy do příštího shromáždění delegátů.

Čl. 87

1) Kontrolní komise se schází podle potřeby, nejméně jednou za tři měsíce.
2) Schůzi svolává a řídí předseda (místopředseda), popř. pověřený člen kontrolní komise.
3) Podklady pro jednání schůzí, zejména zprávy o vykonaných prověrkách, kontrolách a revizích, jakož i návrhy na opatření, připravují a kontrolní komisi předkládají ve stanovených lhůtách pověření členové komise, kteří také komisi informují o průběhu prověrek a kontrol.

Čl. 88
Samospráva

1) Samospráva je organizační jednotkou družstva. Zřizuje se rozhodnutím představenstva, které stanoví okruh její působnosti.
2) Úkolem samosprávy je aktivizovat členy a umožňovat jim přímou účast na činnosti družstva.
3) Orgány družstva, zajišťující činnost samosprávy, jsou členská schůze a výbor samosprávy.

Čl. 89
Členská schůze samosprávy

1) Členská schůze samosprávy je orgánem družstva, ve kterém členové projednávají záležitosti okruhu působnosti samosprávy a seznamují se s činností a celkovým stavem družstva.
2) Členská schůze samosprávy zejména:
a) rozhoduje o způsobu zajištění úkolů, které ji byly uloženy představenstvem v souladu s hlavními směry činnosti družstva,
b) volí ze svého středu členy výboru samosprávy v počtu tři až sedm,
c) projednává zprávy výboru samosprávy o jeho činnosti,
d) volí delegáty a jejich náhradníky na shromáždění delegátů:
- samosprávy, které mají do 80 členů, volí jednoho delegáta
- samosprávy, které mají 81 a více členů, volí dva delegáty
- samosprávy garáží, které mají do 100 členů, volí jednoho delegáta
- samosprávy garáží, které mají 101 a více členů, volí dva delegáty
- samospráva nebydlících volí jednoho delegáta na 300 členů,
e) projednává zprávy delegátů o výkonu jejich funkce na shromáždění delegátů.
3) Členské schůzi samosprávy členů - účastníků svépomocné výstavby družstevních bytů (nebytových prostor), přísluší pravomoci uvedené v odst. 2 přiměřeně k rozsahu okruhu působnosti samosprávy a kromě toho jí přísluší:
a) pravidelně projednávat zprávy výboru samosprávy o dodržování organizačního řádu svépomocné výstavby a stanovit vhodná opatření v případě jeho porušení,
b) pravidelně projednávat zprávy výboru samosprávy o plnění harmonogramu výstavby, hodnotit přiměřenost čerpání na výstavbu určených finančních zdrojů a činit opatření k odstranění případných nedostatků,
c) projednávat zprávy výboru samosprávy o osobním a věcném plnění členů - účastníků výstavby svépomocí a činit opatření v případech neplnění závazků člena - účastníka výstavby svépomocí, stanovených ve smlouvě o jiném plnění na členský podíl,
d) navrhovat odstoupení od smlouvy o jiném plnění na členský podíl při výstavbě svépomocí v případech, kdy člen - účastník výstavby svépomocí narušuje výstavbu způsobem uvedeným v čl. 19, popřípadě na výzvu předsedy družstva se vyjadřovat k jeho návrhu na taková opatření,
e) projednat zprávu výboru samosprávy o závěrečném vyúčtování stavby, o vyhodnocení osobního i věcného plnění členů - účastníků výstavby svépomocí a o konečné výši členských podílů.

Čl. 90

1) Členskou schůzi samosprávy svolává výbor samosprávy podle potřeby, nejméně však jednou do roka.
2) Členskou schůzi samosprávy členů - účastníků výstavby svépomocí svolává výbor samosprávy rovněž podle potřeby, nejméně však jednou za tři měsíce.
3) Výbor samosprávy musí svolat členskou schůzi samosprávy, požádá-li o to:
a) jedna třetina všech členů samosprávy,
b) představenstvo družstva.
4) Nevyhoví-li výbor samosprávy žádosti podle odst. 3 do jednoho měsíce, je představenstvo oprávněno svolat členskou schůzi samosprávy samo.
5) Členskou schůzi samosprávy řídí předseda nebo pověřený člen výboru samosprávy, v případě, že členskou schůzi samosprávy svolalo představenstvo, řídí ji pověřený člen představenstva.
6) O svolání členské schůze samosprávy a o pořadu jednání musí být členové samosprávy uvědomění nejméně osm dnů před jejím konáním. Písemnou pozvánku může nahradit písemné oznámení vyvěšené na oznamovacích tabulích ve všech domech v okruhu působnosti samosprávy.

Čl. 91

1) Členská schůze samosprávy je způsobilá se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina členů samosprávy.
2) Není-li členská schůze samosprávy schopna se usnášet, svolá výbor samosprávy nebo představenstvo náhradní členskou schůzi tak, aby se konala do 3 týdnů ode dne, kdy se měla konat členská schůze původně svolaná. Náhradní členská schůze musí být svolaná novou pozvánkou s nezměněným pořadem jednání. Pozvánka musí být odeslána nebo zveřejněna nejpozději do 15 dnů ode dne, na který byla svolána původní členská schůze, nejpozději však osm dnů před konáním náhradní členské schůze. Náhradní členská schůze je schopna se usnášet bez ohledu na ustanovení čl. 66, odst. 3) stanov.

Čl. 92

1) Člen se zúčastňuje členské schůze samosprávy, jejíž je členem.
2) Člen družstva je členem té samosprávy, do jejíhož okruhu působnosti patří byt nebo nebytový prostor, jehož je nájemcem nebo vlastníkem. Z tohoto důvodu může být členem i více než jedné samosprávy.
3) Nebydlící členové družstva vytvářejí samostatnou samosprávu.
4) Manželé - společní členové mají při hlasování v dané samosprávě pouze jeden hlas.
5) Člen družstva může být zvolen jako delegát nebo náhradník na shromáždění delegátů pouze v jedné samosprávě.

Čl. 93

1) Výbor samosprávy je výkonným orgánem samosprávy.
2) Výbor samosprávy zejména:
a) plní úkoly na úseku předmětu družstva v okruhu působnosti samosprávy,
b) sleduje technický stav objektů středisek bytového hospodářství, upozorňuje družstvo na nutnost provedení oprav a údržby,
c) průběžně kontroluje tvorbu a čerpání dlouhodobé zálohy na opravy a údržbu bytového fondu,
d) seznamuje členskou schůzi samosprávy s výsledky hospodaření jednotlivých středisek bytového hospodářství,
e) navrhuje představenstvu přidělení bytu mimo pořadník v případech uvedených v čl. 34 odst. 5,
f) na výzvu se vyjadřuje ke smlouvám o podnájmu bytu (části bytu),
g) projednává návrhy představenstva na vyloučení člena z družstva a oznamuje mu své stanovisko,
h) informuje představenstvo o činnosti a stavu samosprávy,
i) podává členské schůzi samosprávy zprávy o své činnosti a stavu samosprávy a seznamuje ji s činností a celkovým stavem družstva.
3) Výboru samosprávy členů - účastníků svépomocné výstavby družstevních bytů (nebytových prostorů) přísluší činnosti, uvedené v odst. 2 přiměřeně k rozsahu okruhu působnosti samosprávy a kromě toho výbor samosprávy:
a) zúčastňuje se svými zástupci vypracování harmonogramu výstavby jako součásti projektu organizace výstavby,
b) sleduje plnění harmonogramu výstavby a kvalitu provedených prací a navrhuje družstvu i členské schůzi samosprávy opatření k dodržení stanovené doby výstavby a její kvality,
c) zúčastňuje se svými zástupci vypracování smluv o jiném plnění na členský podíl mezi družstvem a členem - účastníkem výstavby svépomocí,
d) pravidelně odsouhlašuje s vedením stavby evidenci osobního a věcného plnění členů - účastníků výstavby svépomocí, hodnotí rozsah a kvalitu jejich prací a v případě potřeby působí na zvýšení jejich pracovní morálky. O svých zjištěních a opatřeních podává zprávu členské schůzi samosprávy,
e) kontroluje dodržování organizačního řádu svépomocné výstavby a o svých zjištěních podává zprávu členské schůzi samosprávy,
f) vyjadřuje se k žádostem členů - účastníků svépomocné výstavby o stavební úpravu nebo změnu dispozičního řešení anebo o zlepšení vybavenosti jim přidělených družstevních bytů a nebytových prostor a předkládá je představenstvu,
g) účastňuje se svými zástupci závěrečného vyúčtování stavby, vyhodnocení celkového osobního i věcného plnění členů - účastníků výstavby svépomocí a stanoví konečné výše členských podílů. O výsledku podává zprávu členské schůzi samosprávy,
h) činnost výboru samosprávy uvedená v bodech a) až e) a v bodě g) se přiměřeně vztahuje i na provádění výstavby základní technické vybavenosti, uskutečňované v souvislosti s výstavbou družstevního domu.

Čl. 94

1) Výbor samosprávy má tři až sedm členů.
2) ýbor samosprávy se volí z členů samosprávy.

Čl. 95

1) Výbor samosprávy volí na ustanovující schůzi ze svého středu předsedu a místopředsedu.
2) Schůze výboru samosprávy svolává předseda podle potřeby, nejméně však jednou za tři měsíce.
3) Schůze výboru samosprávy členů - účastníků výstavby svépomocí svolává jeho předseda, rovněž podle potřeby, nejméně však jednou za měsíc.
4) O svolání výboru samosprávy a o pořadu jednání musí být členové výboru uvědoměni obvyklým způsobem, nejméně tři dny před jeho konáním.
5) Výbor samosprávy může určit, že členská schůze samosprávy se bude konat formou dílčích schůzí samosprávy.
6) Není-li zvolen výbor samosprávy nebo neplní-li své povinnosti, zajišťuje plnění jeho úkolů představenstvo prostřednictvím pověřeného pracovníka.

Čl. 96
Pomocné orgány

1) K zajištění své činnosti mohou orgány družstva vytvářet pomocné orgány, které nemají rozhodovací pravomoc a nemohou nahrazovat orgán, který je ustavil.
2) Úkoly pomocných orgánů určuje orgán, který je zřídil.
3) Členové pomocných orgánů jsou voleni nebo jmenováni orgánem, který je zřídil.
4) Je-li pomocný orgán jmenován, může být jeho členem i nečlen družstva.
5) Členům pomocných orgánů může být za výkon funkce přiznána odměna podle zásad stanovených shromážděním delegátů.

Nahoru Začátek stránky Úvod

Část VII.

Hospodaření družstva

Čl. 97
Financování činnosti družstva

1) Družstvo hradí náklady a výdaje své činnosti z příjmů získaných z bytového hospodářství a z ostatní hospodářské činnosti, případně z jiných zdrojů.
2) Družstvo k zajištění svého hospodaření vytváří příslušné fondy.

Čl. 98
Bytové hospodářství

1) Základním ekonomickým střediskem bytového hospodářství je bytový dům.
2) Činnost střediska bytového hospodářství se financuje z nájemného a z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru).
3) Zálohové platby za plnění poskytovaná s užíváním bytu (nebytového prostoru) družstvo vyúčtuje podle zásad stanovených shromážděním delegátů.

Čl. 99
Ostatní hospodaření

1) Příjmy za úhradu nákladů a výdajů ostatního hospodaření získává družstvo zejména z tržeb z realizace jeho výkonů, z příspěvků na správu, ze zápisného a jiných poplatků, příp. z dalších zdrojů.
2) Náklady ostatního hospodaření jsou veškeré náklady, které vznikají mimo střediska svépomocné družstevní výstavby.
3) Ze zisku ostatního hospodaření hradí družstvo přednostně své povinnosti vůči státu. Zbylý zisk použije podle rozhodnutí shromáždění delegátů k přídělům do nedělitelného fondu, příp. dalších zajišťovacích fondů.
4) Zisk bytového družstva může být použit pouze k uspokojování bytových potřeb členů a k dalšímu rozvoji bytového družstva.
5) Ztrátu z ostatního hospodaření hradí družstvo podle rozhodnutí shromáždění delegátů.
6) Při vykázané ztrátě z ostatního hospodaření družstva rozhodne shromáždění delegátů o výši uhrazovací povinnosti členů, přesahující základní členský vklad.

Čl. 99a
Nakládání s družstevním majetkem

1) Družstvo nesmí převést vlastnické právo k družstevním bytům nebo budovám s družstevními byty nebo pozemkům jimi zastavěným a s nimi věcně souvisejícím, ledaže s podmínkami převodu předem souhlasí všichni členové bytového družstva, kteří jsou nájemci těchto družstevních bytů, a všichni členové družstva, kteří mají podle platného znění stanov právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu.
2) Souhlas podle odstavce 1 musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem. Udělený souhlas je závazný i pro právního nástupce osoby, která jej udělila.
3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, jestliže se jedná o převody družstevních bytů a družstevních nebytových prostorů do vlastnictví členů bytového družstva, kteří jsou jejich nájemci.
4) Družstvo nesmí zastavit nebo jinak zatížit byty, nebo budovy s družstevními byty nebo pozemky jimi zastavěné a s nimi věcně související, ledaže s tím předem udělí svůj souhlas alespoň dvě třetiny členů bytového družstva, kteří jsou nájemci těchto družstevních bytů.
5) Souhlas podle odstavce 4) musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem. Udělený souhlas je závazný i pro právního nástupce osoby, která jej udělila.

Čl. 100
Fondy a družstva

Družstvo vytváří tyto fondy:

a) základní kapitál,
b) nedělitelný fond,
c) fond družstevní výstavby,
d) dlouhodobá záloha na opravy a údržbu společných částí domu,
e) dlouhodobá záloha na opravy a údržbu bytů,
f) fond dalších členských vkladů.

Čl. 101
Základní kapitál

1) Základní kapitál družstva tvoří souhrn základních členských vkladů.
2) Zapisovaný základní kapitál družstva činí 1 mil. Kč.
3) Základní kapitál se zvyšuje, resp. snižuje přijetím nových členů, resp. skončením členství v družstvu.
4) Základní kapitál se eviduje podle jednotlivých členů.

Čl. 102
Nedělitelný fond

1) Nedělitelný fond se tvoří ze zisku ostatního hospodaření. Družstvo doplňuje tento fond nejméně 10% ročního čistého zisku až do doby, kdy výše nedělitelného fondu dosáhne částky rovnající se minimálně polovině zapisovaného základního kapitálu družstva.
2) Nedělitelný fond se může dále doplňovat na základě rozhodnutí shromáždění delegátů.
3) Nedělitelný fond lze použít na úhradu ztráty ostatního hospodaření, na krytí vad panelové technologie, na slevy z nájmu, na opravy vodovodních a kanalizačních přípojek pro jednotlivé domy, na zpracování chybějící technické dokumentace jednotlivých domů a na úhradu nákladů na likvidaci zařízení, které bylo legálně zřízeno na objektech družstva a které se stalo postupem doby nadbytečné a jeho majitel (externí) evidentně zanikl.
4) Nedělitelný fond nelze rozdělit mezi členy za trvání družstva.

Čl. 103
Fond družstevní výstavby a fond dalších členských vkladů

1) Fond družstevní výstavby se tvoří z poskytnutých státních příspěvků na družstevní výstavbu a příspěvků jiných právnických osob, které se sdružují na družstevní výstavbu s tím, že tyto prostředky lze použít na úhradu nákladů spojených s družstevní výstavbou.
2) Zdroje fondu družstevní výstavby se použijí na částečnou úhradu při převodu družstevních bytů do vlastnictví nájemce bytu podle platných předpisů.
3) Fond družstevní výstavby se eviduje podle jednotlivých středisek bytového hospodářství.
4) Fond dalších členských vkladů se tvoří z peněžitého osobního a věcného plnění na další členský vklad, případně aktivací splaceného úvěru poskytnutého na družstevní výstavbu s tím, že tyto prostředky lze použít na úhradu nákladů spojených s družstevní výstavbou, k vrácení dalších členských vkladů při zániku členství, resp. uvolnění bytu.
5) Zdroje fondu dalších členských vkladů se použijí na částečnou úhradu při převodu bytu do vlastnictví nájemce bytu podle platných předpisů.
6) Fond dalších členských vkladů se eviduje podle jednotlivých středisek bytového hospodářství a v rámci nich podle jejich členů.

Čl. 104
Dlouhodobá záloha na opravy a údržbu

1) Dlouhodobé zálohy se dlouhodobě vytvářejí pravidelným příspěvkem, který je součástí nájemného nebo poplatků hrazených vlastníky bytů.
2) Dlouhodobé zálohy se rozpouštějí ve výši účtovaných externích a vnitropodnikových nákladů na opravy a údržbu bytového fondu.
3) Nevyčerpané dlouhodobé zálohy se převádějí do příštího roku.
4) Dlouhodobé zálohy se evidují podle jednotlivých středisek bytového hospodářství a lze je použít jen pro příslušné středisko bytového hospodářství.

Nahoru Začátek stránky Úvod

Část VIII.

Zrušení a likvidace družstva

Čl. 105

1) Družstvo se zrušuje:
a) usnesením shromáždění delegátů,
b) prohlášením konkursu nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku,
c) rozhodnutím soudu.
2) Rozhodnutí shromáždění delegátů o zrušení se osvědčuje notářským zápisem.
3) Družstvo zaniká výmazem z obchodního rejstříku.

Čl. 106
Sloučení, splynutí a rozdělení

Usnesení shromáždění delegátů o sloučení, splynutí nebo rozdělení družstva musí obsahovat určení právního nástupce a vymezení obchodního jmění, které na něj přechází. Při rozdělení družstva shromáždění delegátů určí, jak se jmění družstva a jeho členové rozdělí. Při tomto určení se vezme zřetel na oprávněné zájmy jednotlivých členů.

Čl. 107

1) Při splynutí družstev přechází jmění a členství na nově vzniklé družstvo dnem, ke kterému bylo nově vzniklé družstvo zapsáno do obchodního rejstříku.
2) Při sloučení družstva s jiným družstvem jmění slučovaného družstva a členství přecházejí na přejímací družstvo ke dni výmazu slučovaného družstva z obchodního rejstříku.
3) Při rozdělení družstva přechází jmění družstva a členství na družstva vzniklá rozdělením ke dni, kdy tato družstva byla zapsána do obchodního rejstříku.
4) V obchodním rejstříku se provede výmaz zanikajícího družstva a zápis družstva vzniklého splynutím nebo družstev vzniklých rozdělením. Výmaz družstva zaniklého sloučením a zápis změny u družstva, s nímž bylo sloučeno, se provede rovněž k témuž dni.

Čl. 108
Převod části majetku družstva

Převádí-li družstvo jednotlivé obytné domy nebo objekty s nebytovými prostorami jinému bytovému družstvu, musí s přejímajícím družstvem dohodnout i převod členství nájemců družstevních bytů a nebytových prostor v těchto domech nebo objektech. K takovému převodu není třeba souhlasu členů - nájemců těchto bytů (nebytových prostor). Souhlasu nájemců je však třeba v případě, má-li být družstevní objekt odprodán jinému právnímu subjektu než družstvu.

Současně s převodem jednotlivých obytných domů nebo objektů s nebytovými prostorami převede družstvo převádějící družstvu přejímajícímu:

a) zůstatky všech fondů, příslušných k objektu,
b) zůstatek půjčky poskytnuté peněžním ústavem na výstavbu převáděného objektu,
c) veškerá ostatní práva a závazky, týkající se převáděného majetku.

Čl. 109

Soud může i bez návrhu bytové družstvo zrušit a nařídit jeho likvidaci také tehdy, pokud bytové družstvo:

a) porušuje závažným způsobem ustanovení zákona o obchodních společnostech a družstvech o hospodaření s majetkem družstva,
b) provozuje činnost, která je v rozporu s účelem, pro který bylo družstvo založeno a která ohrožuje uspokojování bytových potřeb členů družstva.

Čl. 110
Likvidace družstva

1) Zrušené družstvo vstupuje do likvidace - likvidátory jmenuje shromáždění delegátů.
2) Likvidátoři jsou povinni vypracovat před rozdělením likvidačního zůstatku návrh na jeho rozdělení, který projednává shromáždění delegátů. Návrh na rozdělení musí být na požádání předložen každému členu družstva.
3) Likvidační zůstatek se rozdělí postupně tak, že každému členu se uhradí částka do výše jeho základního členského vkladu, popř. dalšího členského vkladu.
4) Každý člen družstva nebo jiná oprávněná osoba může do tří měsíců ode dne konání shromáždění delegátů navrhnout, aby soud prohlásil usnesení shromáždění delegátů o rozdělení likvidačního zůstatku za neplatné pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami. Vyhoví-li soud návrhu, rozhodne zároveň o rozdělení likvidačního zůstatku. Do uplynutí lhůty tří měsíců anebo do pravomocného rozhodnutí soudu nesmí být likvidační zůstatek rozdělen.
5) Při likvidaci družstva se postupuje podle příslušných ustanovení občanského zákoníku a zákona o obchodních společnostech a družstvech.

Nahoru Začátek stránky Úvod

Část IX.

Společná ustanovení

Čl. 111

1) Rozhodnutí orgánu družstva týkající se jednotlivých členů družstva nebo jednotlivých orgánů družstva se oznamují těmto členům nebo orgánům.
2) Lhůta k podání odvolání činí patnáct dnů a počíná běžet dnem následujícím po doručení rozhodnutí.
3) Za včas podané se považuje i odvolání, které bylo podáno po uplynutí stanovené lhůty, nejpozději však do tří měsíců od doručení rozhodnutí, jestliže se člen řídil nesprávným poučením orgánu družstva o odvolání nebo jestliže poučení o odvolání nebylo dáno.
4) O odvolání proti rozhodnutí představenstva rozhoduje shromáždění delegátů, jehož rozhodnutí je konečné, pokud stanovy neurčují jinak.
5) O odvolání proti rozhodnutí předsedy rozhoduje představenstvo, jehož rozhodnutí je konečné.
6) Představenstvo, popř. předseda může rozhodnout o odvolání sám, jestliže odvolání v plném rozsahu vyhoví.

Čl. 112
Podněty členů

O podnětech členů k rozhodnutím a činnostem orgánů družstva rozhodují orgány družstva nejdéle do šedesáti dní od jejich podání. O jejich vyřízení informuje příslušný orgán družstva člena doporučeným dopisem.

Čl. 113
Doručování

1) Družstvo doručuje svým členům písemnosti zpravidla poštou nebo jiným vhodným způsobem, a to na adresu, kterou člen sdělil.
2) Doručení písemností doporučeným dopisem nebo do vlastních rukou je nutné v případech určených těmito stanovami nebo jednacím řádem družstva.
3) Povinnost družstva doručit písemnost doporučeným dopisem je splněna, jakmile pošta písemnost doručí nebo jakmile ji vrátí družstvu z poslední známé adresy člena jako nedoručitelnou. Tato povinnost je splněna i tehdy, jakmile je písemnost doručena funkcionářem nebo pracovníkem družstva a člen její převzetí písemně potvrdí.
4) Povinnost družstva doručit písemnost do vlastních rukou je splněna:
a) při doručování písemnosti funkcionářem nebo pracovníkem družstva, jakmile člen její převzetí písemně potvrdí,
b) při doručování poštou, jakmile pošta písemnost do vlastních rukou doručí. Účinky doručení nastanou i tehdy, jestliže pošta písemnost vrátí družstvu jako nedoručitelnou a člen svým jednáním doručení zmařil, nebo jestliže člen přijetí písemnosti odmítl.

Čl. 114
Počítání času

1) Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek.
2) Konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci, padne poslední den lhůty na jeho poslední den.
3) Byla-li lhůta prodloužena, má se v pochybnostech za to, že nová lhůta počíná dnem, který následuje po uplynutí lhůty původní.
4) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty následující pracovní den.
5) Lhůta pro podání je zachována, jestliže písemnost byla v poslední den lhůty doručena určenému adresátu nebo jestliže byla podána na poštu.
6) Představenstvo může ze závažných důvodů prominout zmeškání lhůty, požádá-li o to člen do patnácti dní ode dne, kdy pominula příčina zmeškání a učinil-li v téže lhůtě zmeškaný úkon. Zmeškání lhůty nelze prominout, jestliže ode dne, kdy měl být úkon učiněn, uplynul jeden rok.

Nahoru Začátek stránky Úvod

Část X.

Členství v družstvu při současném vlastnictví bytu (nebytového prostoru)

Čl. 115

1) Práva a povinnosti vlastníků bytů a nebytových prostorů upravuje občanský zákoník a zákon o převodu práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev.
2) Členové - vlastníci bytů mají stejná práva a povinnosti s výjimkou těch, které souvisí s nájmem bytu (nebytového prostoru).
3) Pokud stanovy upravují povinnosti platit nájemné za užívání družstevního bytu (nebytového prostoru) rozumí se tím u člena - vlastníka povinnost hradit náklady na správu a provoz domu, včetně nákladů na opravy, rekonstrukce a výměny společných částí a zařízení domu.

Čl. 116

1) Kromě práv a povinností vyplývajících pro člena zejména z čl. 12 a 13 je člen - vlastník povinen:
a) počínat si tak, aby při užívání, udržování, změnách, při nájmu bytu nebo jeho části a při jiném nakládání s bytem nerušil ostatní a neohrožoval ostatní při výkonu jejich vlastnických, spoluvlastnických popř. spoluužívacích práv,
b) udržovat byt (nebytový prostor) na svůj náklad ve stavu způsobilém k řádnému užívání, zejména včas provádět potřebnou údržbu a opravy,
c) odstranit závady a poškození, která na jiných bytech nebo na společných částech nebo zařízení domu způsobil sám, nebo ti, kteří s ním byt užívají,
d) zdržet se provádění úpravy bytu a jeho zařízení, jimiž by byl bez souhlasu ostatních vlastníků měněn vzhled domu, ohrožena statická bezpečnost konstrukcí a narušena činnost technických zařízení domu (plyn, vytápění, voda, kanalizace, elektro, vzduchotechniky, STA apod.). Současně je vlastník bytu povinen zajistit předepsané revize technických zařízení v bytě ve stanovených lhůtách tak, aby neohrozil bezpečnost a zdraví ostatních vlastníků. Ustanovení zvláštních předpisů tím nejsou dotčena,
e) umožnit na požádání přístup do bytu, pokud to nezbytně vyžaduje údržba a obhospodařování ostatních bytů, popř. domu jako celku.
2) Vlastník bytu má právo a povinnost zúčastňovat se na správě domu a jako spoluvlastník na rozhodování o společných částech a zařízení domu.

Čl. 117

1) Další práva a povinnosti člena - vlastníka a družstva při zabezpečování zprávy a provozu domu související s vlastnictvím bytu a spoluvlastnictvím společných prostor a zařízení domu jsou upraveny smlouvou o převedení družstevního bytu (nebytového prostoru) do vlastnictví nájemce - člena bytového družstva.
2) Před uzavřením smlouvy o převodu družstevního bytu (nebytového prostoru) do vlastnictví člena je člen povinen uhradit družstvu náklady, které mu vznikly v souvislosti s převodem bytu, a to ve výši stanovené shromážděním delegátů.
3) V případě, že člen - vlastník svůj byt (nebytový prostor) pronajme, je povinen v nájemní smlouvě zabezpečit plnění všech povinností vůči družstvu, které pro něj vyplývají ze stanov a ze smlouvy o převedení vlastnictví družstevního bytu (nebytového prostoru).
4) V případě převodu vlastnictví popř. při uzavření nájemní smlouvy je člen - vlastník povinen oznámit tuto skutečnost neprodleně družstvu.
5) V domech, ve kterých se spoluvlastnický podíl SBD NH snížil na méně než polovinu a vzniklo v nich tak společenství vlastníků jednotek mající právní subjektivitu, svolá družstvo první shromáždění vlastníků jednotek, na kterém vlastníci zvolí svůj statutární orgán a schválí stanovy společenství.

Čl. 118
Přechodná a závěrečná ustanovení

Pokud dále není uvedeno jinak, řídí se ustanoveními těchto stanov i právní vztahy vzniklé mezi družstvem a jeho členy, jakož i mezi členy navzájem před nabytím platnosti těchto stanov. Vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před nabytím platnosti těchto stanov se však posuzují podle dosavadních stanov.

Čl. 119

1) O žádostech a odvoláních členů, o nichž před nabytím platnosti těchto stanov družstvo s konečnou platností nerozhodlo, bude rozhodnuto podle těchto stanov.
2) Jestliže dojde ke změně v obsahu stanov na základě jakékoliv právní skutečnosti, je představenstvo družstva povinno vyhotovit bez zbytečného odkladu poté, co se kterýkoliv člen představenstva o takové změně doví, úplné znění stanov.

Čl. 120

1) Dosavadní stanovy družstva se zrušují.
2) Tyto stanovy byly přijaty shromážděním delegátů dne 17.10.1992 a nabývají účinnosti dnem 1.1.1993.

Nahoru Začátek stránky Úvod